Opustil 3letého syna a ukradl tajný MiG-25. Japonci místo něj poslali Rusům fakturu na 40 000 dolarů

Článek líčí dramatický příběh sovětského stíhacího pilota Viktora Bělenka, který v září 1976 během studené války dezertoval se supertajným přepadovým stíhačem MiG‑25 z Dálného východu SSSR do Japonska. Text popisuje Bělenkův osobní život, nespokojenost se službou v sovětském letectvu, tvrdé podmínky v jednotce protivzdušné obrany a jeho rozhodnutí uprchnout i za cenu opuštění tříletého syna a manželky. Autor krok za krokem rekonstruuje osudný let: vzlet z vojenské základny u Chabarovsku, odchýlení od plánovaného výcvikového letu, vypnutí radaru, snahu maskovat se mezi běžným leteckým provozem a riskantní přistání s minimem paliva na civilním letišti Hakodate na japonském ostrově Hokkaidó. Vylíčeny jsou zmatky na letišti, reakce japonských úřadů i první kontakt s Američany, kteří v Bělenkově příletu spatřili jedinečnou zpravodajskou příležitost. Historická část textu se soustředí na význam MiGu‑25 pro vojenskou rovnováhu: šlo o přísně utajovaný, extrémně rychlý a vysoko létající stroj, který měl být protiváhou americkým bombardérům a průzkumným letounům. Spojené státy a jejich spojenci díky Bělenkově dezerci získali možnost letoun rozebrat, analyzovat jeho konstrukci, avioniku, radar i motory a ověřit skutečné schopnosti sovětské techniky – které se ukázaly být v řadě ohledů skromnější než západní odhady. Text sleduje i diplomatickou dohru incidentu: rozhořčení Sovětského svazu, jenž žádal okamžité vydání pilota i stroje, opatrný postup Japonska pod tlakem obou supervelmocí a tiché americké rozebrání letounu před jeho vrácením v bednách. Pikantním detailem je japonská faktura Sovětům na zhruba 40 000 dolarů za demontáž a přepravu vraku. Závěr se věnuje Bělenkovu udělení azylu v USA, jeho pozdějšímu životu na Západě a propagandistickým reakcím sovětského režimu, který z něj v domácím tisku dělal psychicky labilního zrádce ovlivněného „americkým imperialismem“.