Nejhorší auto na světě má i českou stopu. Yugo bylo socialistickou pomstou USA

Článek se věnuje historii jugoslávského vozu Yugo, často označovaného za „nejhorší auto na světě“, a jeho specifickému postavení v dějinách studené války i světového automobilového průmyslu. Popisuje vznik automobilky Zastava v Kragujevaci, její spolupráci s Fiatem a vývoj malého, jednoduchého a levného vozu určeného především pro domácí a později i zahraniční trhy. Text sleduje okolnosti, za nichž se Yugo stal exportním projektem socialistické Jugoslávie, která chtěla proniknout na západní trhy, včetně prestižního, ale náročného trhu ve Spojených státech. Podrobně je popsán vstup modelu Yugo na americký trh v 80. letech: agresivní marketing, extrémně nízká cena a politické pozadí obchodu mezi socialistickou Jugoslávií a USA. Článek zmiňuje obrovské problémy s kvalitou výroby, poruchovostí, nedostatečnou bezpečností a absencí spolehlivého servisu i náhradních dílů. To vedlo k tvrdé kritice v médiích, posměchu ze strany veřejnosti a rychlému pádu prodejů. V textu jsou připomenuty i širší historické souvislosti: postavení Jugoslávie mezi Východem a Západem, ekonomické potíže socialistického hospodářství, konec studené války a rozpad jugoslávského státu. Článek také zmiňuje československou stopu v příběhu Yuga – vnímání tohoto vozu v tehdejším Československu a jeho pozdější obraz v českém prostředí jako symbolu nekvalitního socialistického zboží. Závěrem se autor věnuje tomu, jak se z Yuga postupně stal kuriózní kultovní objekt a sběratelská rarita, která dnes připomíná jak technologická, tak politická omezení doby, v níž vznikla.