
Dokument popisuje příčiny, průběh i důsledky druhé italsko-etiopské války (1935–1936) a zasazuje ji do širšího kontextu evropského kolonialismu v Africe. Za hlavní bezprostřední příčinu války označuje incident u Walwalu z prosince 1934, po němž Benito Mussolini využil situace k přípravě invaze do Etiopie. Dokument podrobně rozebírá italské diplomatické kroky vůči Británii a Francii, jednání ve Společnosti národů i mezinárodní reakce na plánovanou agresi. Velká část je věnována rozsáhlým logistickým přípravám Itálie, budování přístavů, silnic a zásobovacích tras v Eritreji a Italském Somálsku před zahájením tažení. Samotná válka je popsána chronologicky od října 1935 přes jednotlivé ofenzivy, významné bitvy a postup italských armád ze severu i jihu Etiopie až po obsazení Addis Abeby.
Dokument opakovaně zdůrazňuje technologickou převahu Italů, zejména využití letectva, dělostřelectva, tanků a později také bojových chemických látek, proti převážně tradičně vyzbrojeným etiopským silám. Současně se věnuje vnitřním problémům etiopského velení, rivalitě jednotlivých rasů (místních vládců) a nejednotnosti obrany pod vedením císaře Haile Selassieho. Významná část se zabývá propagandou, podporou války v samotné Itálii, postojem katolické církve i hospodářskými náklady konfliktu. Závěr líčí pád Addis Abeby, odchod Haile Selassieho do exilu, vyhlášení Italské říše Mussolinim a současně upozorňuje, že okupace Etiopie byla pouze dočasná.
Dokument se zabývá zejména těmito tématy a událostmi:
- evropský kolonialismus v Africe na přelomu 19. a 20. století,
- italské koloniální ambice za vlády Benita Mussoliniho,
- důsledky porážky Itálie v bitvě u Adwy (1896) a snaha o její odčinění,
- vztahy Itálie a Etiopie před válkou,
- incident u Walwalu (1934) jako bezprostřední záminka k válce,
- diplomatická jednání Itálie s Francií a Británií,
- role Společnosti národů a mezinárodní sankce proti Itálii,
- Hoareův–Lavalův pakt a jeho ztroskotání,
- logistické přípravy italské invaze z Eritreje a Italského Somálska,
- zahájení druhé italsko-etiopské války 3. října 1935,
- severní a jižní italská ofenziva,
- hlavní bitvy tažení (např. Adwa, Tembien, Amba Aradam, Šire, Maychew, Ganale Doria),
- využití tanků, letectva, dělostřelectva a yperitu (hořčičného plynu) italskou armádou,
- vojenská strategie maršálů Emilia De Bona, Pietra Badoglia a Rodolfa Grazianiho,
- obrana Etiopie pod vedením císaře Haile Selassieho a jednotlivých rasů,
- propaganda obou stran a podpora války v Itálii,
- postoj katolické církve k válce,
- pád Addis Abeby v květnu 1936,
- vyhlášení Italské říše (Impero Italiano) a korunování Viktora Emanuela III. císařem Etiopie,
- ekonomické a politické důsledky války pro fašistickou Itálii.