Český inženýr vymyslel systém, díky kterému Apollo přistálo na Měsíci. Komunisté ho vyhnali

Článek představuje českého matematika a počítačového průkopníka Antonína Svobodu, který během druhé světové války působil v USA a po návratu do Československa usiloval o vybudování domácího počítačového výzkumu. Po komunistickém převratu v roce 1948 čelil politické nedůvěře, přesto se mu podařilo vybudovat Ústav matematických strojů a se svým týmem vytvořit první československý samočinný počítač SAPO, dokončený roku 1957. Jeho významnou vlastností bylo trojnásobné provádění výpočtů v nezávislých jednotkách, které podle článku umožňovalo odhalovat chyby a jeho princip spolehlivosti byl později využit také v americkém programu Apollo. Kvůli rostoucím politickým překážkám, zákazům cestování a zájmu Státní bezpečnosti Svoboda roku 1964 s rodinou emigroval přes Jugoslávii do USA, kde pokračoval ve vědecké a pedagogické kariéře. Článek jeho osud používá jako příklad toho, jak komunistický režim poškodil perspektivní československý počítačový výzkum; připomíná také následný projekt Jednotného systému elektronických počítačů, orientovaný na napodobování počítačů IBM, a Svobodovo posmrtné ocenění Václavem Havlem v roce 1999.