
Podcast je především historicko-publicistický dokumentární pořad. Kombinuje autorský výklad Jana Sedmidupského, rozhovor s historikem Janem Adamcem a dobové rozhlasové archivní nahrávky. Právě konfrontace tehdejší československé a sovětské propagandy s dnešním historickým komentářem je jedním z hlavních formálních prvků pořadu.
Jde o chronologicky vystavěný historický rozhlasový dokument s analytickými a rozhovorovými prvky. Vyprávění postupuje od politického vývoje Afghánistánu v 70. letech přes převrat roku 1978 a sovětskou invazi až k odchodu sovětských vojsk v roce 1989. Moderátor přitom klade historikovi otázky a události zasazuje do širšího rámce studené války. Výraznou roli mají archivní ukázky Československého rozhlasu, na nichž pořad současně ukazuje způsob, jakým sovětský zásah prezentovala dobová komunistická propaganda. Dokument obsahuje také výraznou československou stopu, zejména příběh Babraka Karmala a jeho pobytu pod ochranou StB v Československu.
Obsah a hlavní témata dokumentu
Dokument rozebírá politický rozklad Afghánistánu v 70. letech a hledá příčiny, proč se relativně stabilní monarchie postupně proměnila v zemi zmítanou převraty, stranickými čistkami a násilím.
Významným mezníkem je Saurová revoluce z 27. dubna 1978, při níž byl svržen režim Muhammada Dáúda a k moci se dostala Lidová demokratická strana Afghánistánu. Pořad se podrobně věnuje pokusu afghánských komunistů aplikovat marxismus-leninismus a sovětský model modernizace na společnost charakterizovanou kmenovými, etnickými, náboženskými a regionálními vazbami. Důležitým tématem jsou vnitřní boje afghánských komunistů, zejména soupeření jednotlivých frakcí a mocenský vzestup Núr Muhammada Tarakího, Hafizulláha Amína a Babraka Karmala.
Samostatná část sleduje československou stopu Babraka Karmala, který byl nejprve odsunut na post velvyslance v Praze a později se pod ochranou StB skrýval v Československu, než jej Sověti využili jako budoucího afghánského vůdce.
Dokument zasazuje afghánskou krizi do širších událostí roku 1979, především íránské islámské revoluce, pádu režimu Muhammada Rezá Pahlavího a nástupu politického islamismu, který znepokojoval nejen USA, ale také sovětské vedení. Klíčovým bodem je mocenský konflikt mezi Tarakím a Amínem, zavraždění Tarakího v roce 1979 a následné rozhodování sovětského vedení kolem Jurije Andropova, Dmitrije Ustinova a Andreje Gromyka o vojenském zásahu.
Vrcholem první části příběhu je sovětská invaze v prosinci 1979 a operace Bouře-333, při níž sovětské speciální jednotky 27. prosince zaútočily na prezidentský palác, zabily Hafizulláha Amína a umožnily nástup Babraka Karmala.
Další část vysvětluje, proč se předpokládaná krátká intervence změnila v dlouhou sovětsko-afghánskou válku proti mudžáhidům, v níž Sověti nedokázali svou technologickou a vojenskou převahu proměnit v trvalou kontrolu země a stále více museli suplovat nefunkční afghánský režim.
Závěr sleduje Gorbačovovo rozhodnutí ukončit válku a stažení sovětských vojsk do roku 1989 a zároveň hodnotí mezinárodní následky invaze: konec détente, krizi kolem SALT II, bojkot moskevské olympiády a nástup mimořádně napjaté fáze vztahů mezi USA a SSSR, někdy označované jako „druhá studená válka“.
Celkově tedy dokument není jen historií sovětské invaze do Afghánistánu. Jeho širším tématem je mechanismus sovětské imperiální politiky: jak Moskva podporovala klientské režimy, jak se snažila zachraňovat „ohrožený socialismus“ vojenskou intervencí, proč tento model v Afghánistánu selhal a jak invaze přispěla k definitivnímu rozpadu politiky détente 70. let. Zároveň pořad porovnává afghánskou zkušenost se sovětskými zásahy v Maďarsku 1956, Československu 1968 a s úvahami o intervenci v Polsku, takže Afghánistán představuje jako součást širších dějin sovětských vojenských intervencí během studené války.
| Tádžikistán |
| Turkmenistán |
| Afghánistán |
| Česko |
| Francie |
| Irák |
| Írán |
| Kuba |
| Pákistán |
| Polsko |
| Rakousko |
| Rusko |
| Slovensko |
| Spojené státy americké |
| Uzbekistán |
VÍCE