Zlatá dvacátá (1920-1929): 2/10 Československé národy

Publicisticko-dokumentární cyklus se s odstupem celého století vrací k období let 1920–1929 a zkoumá, zda si československá 20. léta skutečně zaslouží označení „zlatá“, nebo zda je tento přívlastek spíše mýtem. Představuje tehdejší společenskou realitu a konfrontuje zažitý obraz prosperující a moderní první republiky s problémy, nejistotami a krizemi, které její začátky provázely. Dobovou atmosféru a pohled společnosti přibližují také ukázky z Humoristických listů. Druhý díl se věnuje jednomu z významných problémů nově vzniklého Československa – jeho mnohonárodnostní složení. Sleduje národnostní konflikty, které přetrvávaly po celou dobu první republiky, především česko-německé vztahy. Zabývá se také česko-polskými územními spory a otázkou soužití různých národností v nově vzniklé republice. Významná část dílu se zaměřuje na Brno a otázku, zda bylo ve dvacátých letech spíše německo-českým, nebo česko-německým městem. Ukazuje soupeření obou národnostních skupin o podobu města a jeho veřejného života. V této souvislosti připomíná Německý dům jako centrum brněnského německého prostředí a vznik Masarykovy univerzity jako součást posilování českého vlivu ve městě. Dále se zabývá také Ústavní listinou Československé republiky, přijatou 29. února 1920, která nahradila prozatímní ústavu z roku 1918 a vytvořila základ politického systému první republiky. Připomíná také nepříznivé přijetí ústavy ze strany německého obyvatelstva.