Makedonské války: První římská intervence v helénských záležitostech

Dokumentární film Macedonian Wars: First Roman Intervention in the Hellenic Affairs využívá především chronologicko-analytickou formu historického dokumentu. Výklad postupuje časově od situace ve východním Středomoří ve 3. století př. n. l. přes římské zásahy v Ilýrii až k první makedonské válce. Nejde pouze o popis bitev: dokument průběžně vysvětluje politické motivace, mocenské vztahy, diplomacii a strategické důsledky jednotlivých konfliktů. Typická je forma vypravěčského komentáře doprovázeného mapami a vojensko-politickým rozborem, charakteristická pro tvorbu Kings and Generals. Dokument se zabývá především počátky římského pronikání do řeckého a helénistického světa a otázkou, jak se Řím postupně stal rozhodující mocností ve Středomoří. Výchozím bodem je mocenská situace kolem roku 231 př. n. l., kdy vedle sílící Římské republiky existovaly velké helénistické státy – Makedonie, ptolemaiovský Egypt a Seleukovská říše – i menší řecké státy a spolky. Významná část filmu je věnována vzestupu ilyrského království Ardieů, vládě Agróna a následně regentky Teuty a především ilyrskému pirátství, které začalo ohrožovat římské obchodní zájmy na Jadranu. Dokument rozebírá první ilyrskou válku (229–228 př. n. l.), která představovala zásadní první římský vojenský zásah na východní straně Jaderského moře a vytvořila zde síť států spojených s Římem prostřednictvím amicitia. Následuje druhá ilyrská válka roku 219 př. n. l., vyvolaná především politikou Démétria z Faru, jenž se po porážce uchýlil ke dvoru makedonského krále Filipa V. a stal se jeho významným rádcem. Film současně vysvětluje vývoj Makedonie za Antigonovců, zejména vládu Antigona II. Gonata, Démétria II. a Antigona III. Dósóna a následný nástup Filipa V.; zmiňuje také Chremónidovu válku, konflikt s Aitólským spolkem a makedonskou hegemonii nad částí Řecka. Zásadním tématem je propojení dění v Řecku s druhou punskou válkou: Hannibalova vítězství u Trebie, Trasimenského jezera a zejména u Kann přesvědčila Filipa V., že oslabeného Říma může využít k vlastní expanzi směrem k Jadranu. Dokument proto podrobně sleduje spojenectví Filipa V. s Hannibalem a makedonské pokusy získat ilyrské přístavy, například Orikos, Apollónii a Lissos, které mohly sloužit jako základny pro případný útok směrem k Itálii. Hlavním konfliktem závěrečné části je první makedonská válka (214–205 př. n. l.), během níž Řím kvůli válce s Kartágem nemohl proti Filipovi nasadit plnou vojenskou sílu, a proto využíval především diplomacii a vytvořil protimakedonskou koalici s Aitólským spolkem a dalšími řeckými a ilyrskými aktéry. Dokument končí mírem ve Foiníké roku 205 př. n. l., který sice první makedonskou válku ukončil, ale nevyřešil soupeření mezi Římem a Filipem V.; hlavním širším tématem filmu je tedy počátek dlouhodobého římského vměšování do helénistických záležitostí, které mělo v následujících makedonských válkách vést k zásadnímu přeskupení mocenských poměrů ve východním Středomoří.