Ostrava: Město po šichtě

Jedná se o odborně-popularizační podcast ve formě moderované diskuse / rozhovoru. Moderátorka vede tematický rozhovor se dvěma odbornicemi z Ostravské univerzity – historičkou Andreou Pokludovou a socioložkou Nikol Horákovou-Hiršlerovou. Historická perspektiva se zde průběžně propojuje se sociologickým výzkumem a výpověďmi pamětníků. Těžištěm není chronologické vyprávění dějin Ostravy, ale proměna identity města a hodnot jeho obyvatel v souvislosti s industrializací, socialismem, útlumem těžkého průmyslu a postsocialistickou transformací. Podcast Ostrava: Město po šichtě se zabývá především tím, jak průmyslová minulost ovlivnila současnou podobu Ostravy a identitu jejích obyvatel. Rozebírá proměnu města od předválečné multikulturní a ekonomicky různorodé metropole přes poválečné centrum těžby uhlí, hutnictví a chemického průmyslu až k dnešnímu městu univerzit, kultury, sportu a industriálního dědictví. Významnou pozornost věnuje zásadní proměně obyvatelstva během druhé světové války a bezprostředně po ní, zejména zániku početné židovské komunity a poválečnému odsunu německého obyvatelstva. Následuje téma znárodnění a socialistické industrializace po roce 1948, vzniku OKD a budování Nové huti Klementa Gottwalda, které upevnily jednostrannou orientaci regionu na těžký průmysl. Podcast analyzuje také socialistický obraz horníka jako privilegovaného pracovníka a konfrontuje propagandistické heslo „Já jsem horník, kdo je víc?“ se skutečnými pracovními podmínkami, zdravotními riziky, vysokými výdělky a sociálními výhodami horníků. Velkým tématem je specifická hornická a hutnická kultura založená na fyzickém výkonu, mužské soudržnosti, vzájemné spolehlivosti a tvrdém pracovním étosu. Další část se věnuje transformaci po roce 1989, restrukturalizaci OKD, uzavírání ostravských dolů, propouštění a hledání nového pracovního uplatnění bývalých horníků a hutníků. Autorky upozorňují, že profesní identita bývalých horníků nebyla nutně založena pouze na hornictví, ale spíše na představě tvrdé, konkrétní a viditelně produktivní práce, což ovlivňovalo jejich adaptaci na nová povolání. Podcast zároveň sleduje, jak tento pracovní étos přesahoval dělnické prostředí a projevoval se i mezi ostravskými techniky, inženýry, lékaři či dalšími profesemi během ekonomické transformace. Závěrem diskutuje, zda se tradiční ostravská představa práce jako morální hodnoty a důležité součásti osobní identity udrží i u mladších generací, které více zdůrazňují work-life balance, a jak se současná Ostrava snaží vytvořit novou identitu prostřednictvím kultury, univerzit, sportu, veřejného prostoru a zachování průmyslového dědictví.