Dějiny první republiky - Epizoda 23: Republika se staví na odpor

Dokument má formu popularizačního historického podcastu s chronologicko-analytickým výkladem. Autor postupuje převážně chronologicky, ale nesoustředí se pouze na sled událostí – výrazně rozebírá politické zákulisí, vztahy mezi stranami a politiky, národnostní konflikty a postupné zhoršování mezinárodního postavení Československa. Hlavní osou epizody je otázka, jak se republika v letech 1935–1937 snažila čelit současně vnitřní politické krizi a rostoucímu ohrožení ze strany nacistického Německa. Epizoda se věnuje Československu v období 1935–1937, kdy se evropský demokratický systém dostával pod stále větší tlak nacismu a fašismu. Významným tématem je politická a národnostní nestabilita republiky, zejména vzestup Henleinovy Sudetoněmecké strany a sílící požadavky Hlinkovy slovenské ľudové strany na autonomii Slovenska. Podrobně je rozebráno Masarykovo rozhodnutí abdikovat a politický zápas o jeho nástupce, v němž proti Edvardu Benešovi vystoupila část agrárníků s kandidaturou Bohumila Němce. Podcast ukazuje zákulisní roli Milana Hodži, Rudolfa Berana, agrárníků, socialistů, komunistů i slovenských autonomistů a upozorňuje, že prezidentská volba vyvolala mimořádně vážnou vnitropolitickou krizi. Výsledkem bylo nakonec zvolení Edvarda Beneše prezidentem v prosinci 1935, prezentované jako dočasné překonání hlubokého rozdělení politické scény. Druhou hlavní tematickou osu představuje zhoršování bezpečnostního postavení Československa v Evropě, především po německé remilitarizaci Porýní v březnu 1936 a pasivní reakci Francie. Dokument zdůrazňuje, že tato událost zásadně zpochybnila důvěryhodnost francouzských bezpečnostních záruk a současně povzbudila Henleinovo hnutí k intenzivnější protičeskoslovenské propagandě. Dalším tématem jsou neúspěšná jednání o slovenské autonomii a zapojení Hlinkovy strany do vlády, která odhalují stále hlubší spor o samotné pojetí československého národa a státu. V reakci na rostoucí německou hrozbu se republika snažila posílit svou obranyschopnost prostřednictvím zbrojení a výstavby pohraničního opevnění, přičemž její vojenské plánování nadále záviselo na pomoci zahraničních spojenců. Závěr epizody obrací pozornost k Velké Británii, sílícímu pacifismu a nástupu Nevilla Chamberlaina v roce 1937, čímž připravuje půdu pro závěrečnou fázi krize první republiky.