Kdo byli? Klepači (2 díly)

Popularizační historický podcast je zaměřen na dějiny každodennosti a zaniklých povolání. Výklad je veden neformálně a kombinuje historická fakta, konkrétní příklady a osobnosti, dobové reálie, humor a autorem vytvořené dramatizované dialogy, které mají ilustrovat možné situace ze života klepačů. Druhý díl navazuje na první a soustředí se především na každodenní fungování profese, její kulturní obraz a postupný zánik. Podcast rozebírá klepače (knocker-ups) jako specifické povolání spojené především s průmyslovými městy Velké Británie v 19. a 20. století. Vysvětluje jejich každodenní pracovní režim, organizaci tras a způsoby, jimiž v časných ranních hodinách budili desítky dělníků nastupujících na přesně stanovené směny. Význam klepačů zasazuje do prostředí industrializace a tovární pracovní disciplíny, kdy pozdní příchod mohl pro dělníka znamenat ztrátu mzdy či práce. Pozornost věnuje jejich typické klientele – pracovníkům textilních továren v Manchesteru, přístavním dělníkům, horníkům, železničářům a dalším průmyslovým profesím. Dokument současně ukazuje sociální postavení samotných klepačů, kteří většinou patřili ke stejným chudším dělnickým vrstvám jako lidé, které budili, a často vykonávali ještě další zaměstnání. Zabývá se také jejich místem v komunitním životě dělnických čtvrtí, vzájemnou konkurencí mezi jednotlivými klepači a jejich znalostí místních poměrů. Samostatným tématem je obraz klepačů v britské kultuře a literatuře, včetně zmínek spojovaných s Charlesem Dickensem, Walterem Greenwoodem a pozdější televizní popularizací tohoto povolání. Připomíná také konkrétní klepače, zejména londýnskou Mary Smith, známou používáním foukací trubičky a hrachu k buzení klientů. Závěrečná část sleduje zánik profese v důsledku technologického vývoje, zejména zlevnění mechanických budíků na počátku 20. století a následné elektrifikace domácností. Zároveň zdůrazňuje, že klepači v některých průmyslových oblastech severní Anglie přežívali ještě hluboko ve 20. století; podcast tak na jejich příběhu obecněji ukazuje proměnu pracovního života od průmyslové revoluce k moderní společnosti a postupné nahrazování lidských služeb technikou.