AFÉRY Z PREZIDENTSKÉ ZAHRADY

Dokument má formu historicko-popularizačního podcastu vedeného jako dialog dvou moderátorů. Výklad je neformální, místy humorný, ale opírá se o konkrétní historická fakta, statistiky a příklady z každodenního života. Specifickým prvkem jsou dramatizované fiktivní deníkové zápisy, které ilustrují dobovou atmosféru a historické události – například vztah Františka Ferdinanda d’Este a Žofie Chotkové nebo otevření první bratislavské elektrické tramvaje. Podcast obsahuje také reklamní a propagační vstupy, které nejsou součástí historického výkladu. Shrnutí obsahu Podcast se věnuje především Bratislavě (tehdejšímu Prešporku/Pressburgu/Pozsonyi) na přelomu 19. a 20. století, zejména kolem roku 1900, a jejímu postavení v rámci Rakouska-Uherska. Rozebírá její relativní politický úpadek po ztrátě někdejší role korunovačního a významného správního centra a srovnává její velikost a význam s Vídní, Budapeští a Prahou. Výrazným tématem je mnohonárodnostní charakter města, v němž převažovalo německé obyvatelstvo, významnou část tvořili Maďaři a Slováci byli zatím menšinou. Podcast sleduje proměnu sociální struktury města, zejména postupný vzestup měšťanstva, podnikatelů a dělnictva na úkor tradičního společenského významu aristokracie. Zvláštní pozornost věnuje arcivévodovi Friedrichovi Rakousko-Těšínskému a jeho manželce Isabelle, kteří žili v Grasalkovičově paláci a patřili k nejvýznamnějším představitelům bratislavské společenské elity. Přes jejich prostředí se dokument dostává také k Františku Ferdinandovi d’Este a jeho vztahu se Žofií Chotkovou, jehož společenské a dynastické důsledky jsou představeny jako jedna z výrazných „afér“ spojených s prezidentským palácem. Dalším tématem je život vyšších měšťanských vrstev – nové nájemní domy a vily, salony, koupelny jako známka luxusu či rozvoj reprezentativních čtvrtí kolem Palisád a dnešní Štefánikovy ulice. Významnou část tvoří modernizace a industrializace Bratislavy: vznik továren, dělnických kolonií, rozvoj železnice, dunajské dopravy, zimního přístavu a pevného mostu přes Dunaj. Podrobně je popsáno zavedení elektrické tramvajové dopravy roku 1895 a následné rozšiřování městské dopravy včetně raného trolejbusu. Podcast se zabývá také urbanistickou podobou města, jeho tehdejšími čtvrtěmi a významnými stavbami – Bratislavským hradem jako ruinou, Grasalkovičovým palácem, dómem sv. Martina, městským divadlem, synagogou či pomníkem Marie Terezie. Celkově tedy dokument zachycuje Bratislavu kolem roku 1900 jako rychle se modernizující, průmyslové a multietnické město na pomezí německého, maďarského a slovenského prostředí, které sice stálo ve stínu Vídně a Budapešti, ale současně procházelo zásadní společenskou a urbanistickou proměnou.