Kat K. H. Frank - 5. Kat českého národa před soudem. Kdo byl jeho obhájce Kamill Resler?

Dokument využívá dokumentárně-publicistickou podcastovou formu. Kombinuje vyprávění moderátorů Lucie Korcové a Vojtěcha Kovala, rozhovor s historikem Vojtěchem Kynclem, práci přímo s archivními materiály a fotografiemi a dobové zvukové záznamy z procesu s Karlem Hermannem Frankem. Výrazným prvkem je „historie skrze prameny“ – autoři v Archivu hlavního města Prahy fyzicky procházejí fotografie, osobní předměty a písemnosti spojené s Frankem a jeho obhájcem Kamilem Reslerem. Pátý díl série Kat K. H. Frank se soustředí především na závěr procesu s Karlem Hermannem Frankem, jeho vztah k obhájci Kamilu Reslerovi a poslední období před Frankovou popravou. Resler je představen jako zkušený český právník, který za okupace pomáhal židovským kolegům, podporoval odboj a sám čelil výslechům gestapa, přesto po válce profesionálně plnil úlohu Frankova přiděleného obhájce. Dokument ukazuje jeho snahu zajistit Frankovi řádnou právní obhajobu a také jeho pokus o změnu trestu smrti na doživotní vězení. Významnou část tvoří průzkum dochovaných archiválií, zejména fotografií z Mimořádného lidového soudu v Praze, dokumentace odsouzených válečných zločinců a materiálů, které Frank před smrtí svěřil Reslerovi. Podcast prostřednictvím těchto předmětů otevírá téma Frankova soukromého života a kontrastu mezi jeho odpovědností za nacistické represe a silným citovým vztahem k manželce Lole a dětem. Zachované fotografie, prameny vlasů, rostlina utržená na pankrátském vězeňském dvoře a osobní poznámky dokumentují Frankovu izolaci ve vězení a jeho obavy o osud rodiny. Díl zároveň sleduje osudy Frankovy rodiny po skončení války – zejména oddělení manželů, odvoz Loly Frankové do Sovětského svazu a nejistotu ohledně dalšího života jejich dětí. Dalším tématem jsou Frankovy vězeňské podmínky, jeho očekávání, že by mohl být předán k norimberskému procesu, a definitivní rozhodnutí, že jej Mezinárodní vojenský tribunál již nebude potřebovat ani jako obžalovaného, ani jako svědka. Závěr podcastu rekonstruuje veřejnou popravu K. H. Franka 22. května 1946 na Pankráci, včetně chování soudu, zájmu tisíců lidí o účast a filmového zaznamenání exekuce. Autoři tím otevírají širší otázku poválečného vyrovnávání československé společnosti s nacistickými zločiny, veřejného trestání válečných zločinců a hranice mezi spravedlností a společenskou touhou po odplatě. Poprava je nakonec zasazena i do politického kontextu prvních poválečných parlamentních voleb, které následovaly jen několik dní poté a byly vnímány jako součást nového začátku osvobozeného Československa.