Nejlepším hráčem Italů byl Mussolini, zlobil se Laufer. Jako Žid válku nakonec přežil

Popularizační historicko-sportovní článek. Je vystavěn především jako retrospektivní medailon sportovního novináře a rozhlasového reportéra Josefa Laufera, přičemž jeho vzpomínky a citace slouží jako prostředek k přiblížení mistrovství světa ve fotbale 1934 v Itálii. Sportovní děj je zároveň zasazen do širšího politického kontextu fašistické Itálie Benita Mussoliniho a v závěru i do období druhé světové války a pronásledování Židů. Článek se věnuje především osobnosti Josefa Laufera, průkopníka československé sportovní rozhlasové reportáže, který už roku 1926 komentoval utkání Slavie s Hungárií Budapešť. Hlavním historickým tématem je však mistrovství světa ve fotbale 1934 v Itálii a mimořádný úspěch československé reprezentace, která získala stříbrné medaile. Článek sleduje její cestu turnajem přes vítězství nad Rumunskem, Švýcarskem a Německem až do finále proti domácí Itálii. Výrazným tématem jsou také počátky rozhlasového sportovního zpravodajství a technicky velmi obtížné podmínky, za nichž Laufer z Itálie komentoval zápasy. Dokument zachycuje také obrovský zájem československé veřejnosti o nečekaný postup do finále, včetně cest tisíců fanoušků do Říma a množství zásilek posílaných reprezentantům. Vedle sportovní historie se článek dotýká politického využívání fotbalu v Mussoliniho Itálii. Zvláštní pozornost věnuje kontroverznímu finále Itálie–Československo, které domácí vyhráli 2:1 po prodloužení, a Lauferovu přesvědčení, že švédský rozhodčí Ivan Eklind poškodil československé mužstvo. Laufer přitom vzpomínal, že před utkáním viděl Eklinda hovořit s Benitem Mussolinim, a následné rozhodování rozhodčího interpretoval jako výrazně nakloněné Italům. Závěr článku propojuje sportovní příběh s následným evropským vývojem: připomíná Mussoliniho diktaturu, druhou světovou válku a nacistické pronásledování Židů. Laufer byl židovského původu, a proto se během války ocitl v nebezpečí; podle článku jej před deportací do koncentračního tábora pravděpodobně ochránilo smíšené manželství. Příběh MS 1934 tak článek používá nejen jako sportovní historii, ale také jako průsečík médií, masového sportu, fašistické politiky a pozdějšího pronásledování evropských Židů.