Polské kmeny – Země Lendizanů, stát Vislanů, Polané, Slezané, Voliňané, Goplané a další – Dějiny Polska, 2. díl

Autor využívá formu populárně-naučného historického podcastu / výkladového pořadu, založeného na kombinaci rozboru písemných pramenů, archeologických poznatků a historických hypotéz. Průběžně upozorňuje na nejistotu rekonstrukce kmenové mapy budoucího Polska, protože raní Slované nezanechali vlastní písemné prameny a informace pocházejí převážně od zahraničních autorů. Podcast se zabývá především slovanskými kmeny a ranými politickými útvary na území pozdějšího Polska v 8.–10. století a otázkou, jak z kmenové společnosti postupně vznikaly první státní struktury. Rozebírá původ a rozšíření západních Slovanů a zasazuje polské země do širšího prostředí slovanského osídlení střední a východní Evropy. Významná část je věnována kritice a porovnávání středověkých pramenů, zejména Bavorského geografa, listiny pražského biskupství, De administrando imperio, Života sv. Metoděje a zpráv Ibráhíma ibn Jákúba, z nichž historici rekonstruují kmenovou mapu. Podcast představuje jednotlivé skupiny, například Volyňany/Woliniany, Pyrzyczany, Slezany, Opolany, Dědošany, Holasice a Goplany, a ukazuje problémy s určováním jejich skutečného území a politické organizace. Zvláštní pozornost dostává Wolin, významné baltské obchodní centrum, a problematická souvislost města s legendárním Jomsborgem. Jedním z hlavních témat je země Lędzianů, její nejasné geografické vymezení mezi Malopolskem, Přemyšlem a oblastmi směrem k dnešní Ukrajině a její vztahy s Kyjevskou Rusí. Podrobně je rozebírán také stát či kmenový svaz Vislanů, soustředěný kolem Krakova, jeho možné střetnutí a závislost na Velké Moravě a otázka raného pronikání křesťanství do Malopolska. Archeologické nálezy z krakovské oblasti autor používá k úvahám o existenci poměrně vyspělé předpiastovské politické organizace a místních elit již v 9. století. Samostatným problémem jsou Polané, kteří překvapivě chybějí v nejdůležitějších pramenech 9. a většiny 10. století; podcast proto rozebírá možné vztahy mezi Polany a Goplany, ale podrobnější řešení ponechává následujícímu dílu. Závěr zdůrazňuje rozdíly mezi obrazem vytvořeným písemnými prameny a výsledky archeologie, která naznačuje podstatně složitější etnickou a politickou strukturu například v Mazovsku, Malopolsku či Pomořansku. Hlavním poselstvím podcastu je, že tradiční „mapu polských kmenů“ nelze chápat jako pevnou historickou skutečnost: názvy i hranice jsou často hypotetické a vznik piastovského Polska byl výsledkem dlouhodobého vývoje od menších kmenových struktur k větším svazům a raným státním útvarům.