Dlouhé devatenácté - Cholera: Když Londýn smrděl tak, že poslanci zvraceli

Dokument má formu popularizačně-historického podcastu vedeného jako neformální rozhovor dvou moderátorů. Kombinuje historický výklad, dějiny medicíny, společenskou historii a příklady z každodenního života obyvatel evropských měst 19. století. Výklad je chronologicko-tematický, doplněný humorem, osobními komentáři a historickými zajímavostmi. Nejde o odbornou přednášku ani dramatizaci, ale o popularizační diskusi založenou na historických událostech a vědeckých objevech. Podcast Dlouhé devatenácté – Cholera: Když Londýn smrděl tak, že poslanci zvraceli se věnuje epidemiím cholery v 19. století a jejich zásadnímu vlivu na rozvoj veřejného zdravotnictví, hygieny a moderní medicíny. Rozebírá souvislost mezi průmyslovou revolucí, rychlou urbanizací, přelidněním evropských měst a šířením infekčních nemocí. Sleduje jednotlivé pandemické vlny cholery, které se z původních ohnisek v Indii rozšířily do Evropy a zasáhly mimo jiné Velkou Británii, Francii, Rusko i české země. Významná část se zaměřuje na katastrofální hygienické podmínky viktoriánského Londýna, nedostatečnou kanalizaci, znečištění Temže a každodenní život městských obyvatel. Dokument představuje dobové představy o původu infekčních nemocí, zejména teorii miasmatu, podle níž nemoci způsoboval zkažený vzduch, a postupné prosazování vědeckého vysvětlení jejich přenosu. Zásadní pozornost věnuje britskému lékaři Johnu Snowovi, jehož výzkum londýnské epidemie cholery v roce 1854 pomohl prokázat souvislost mezi kontaminovanou pitnou vodou a šířením nákazy. Další důležitou událostí je velký londýnský zápach roku 1858 (Great Stink), kdy extrémní znečištění Temže zasáhlo i britský parlament a přispělo k rozsáhlým hygienickým reformám. Podcast se zabývá také rozvojem bakteriologie, výzkumem Filippa Paciniho a vědeckým soupeřením mezi francouzskými a německými badateli, zejména Louisem Pasteurem a Robertem Kochem, který v 80. letech 19. století potvrdil bakteriálního původce cholery. Vedle britských událostí připomíná také epidemii cholery v českých zemích v době korunovace Ferdinanda V. českým králem roku 1836. Hlavním tématem dokumentu je proměna přístupu společnosti k infekčním nemocem, kdy opakované epidemie urychlily budování kanalizačních systémů, zajištění nezávadné pitné vody, rozvoj mikrobiologie a vznik moderního veřejného zdravotnictví.