Leonora Christina – Cesta do Modré věže

Dokument má formu historického vyprávěcího podcastu ze série Bag om København (Za oponou Kodaně), který připravují Kodaňské knihovny. Jedná se o autorské populárně-naučné vyprávění kombinující chronologický životopis, dramatizované líčení historických událostí a interpretaci dobových písemných pramenů. Podcast se opírá především o autobiografické vzpomínky Leonory Christiny a současně upozorňuje na jejich subjektivitu a problematickou historickou věrohodnost. Podcast „Leonora Christina – vejen til Blåtårn“ (Leonora Christina – Cesta do Modré věže) se zabývá životem dánské šlechtičny Leonory Christiny Ulfeldtové (1621–1698), dcery krále Kristiána IV., a politickými konflikty v Dánsku 17. století. Rozebírá její postavení nemanželské královské dcery, rodinné poměry na dánském dvoře a sňatek s ambiciózním politikem Corfitzem Ulfeldtem, který dosáhl úřadu říšského hofmistra. Významným tématem je Ulfeldtova politická kariéra, rozsáhlá korupce a mocenský boj po smrti Kristiána IV. v roce 1648, kdy na trůn nastoupil Frederik III. Podcast přibližuje intriky na královském dvoře, obvinění z přípravy atentátu na panovníka a následný útěk manželů do Švédska. Věnuje se také dánsko-švédským válkám v letech 1657–1660, Ulfeldtově spolupráci se švédským králem Karlem X. Gustavem a katastrofální porážce Dánska, která vedla ke ztrátě Skåne, Hallandu a Blekinge. Další část popisuje obvinění manželů z velezrady, jejich věznění na pevnosti Hammershus na Bornholmu, neúspěšný pokus o útěk a následné politické pronásledování. Ústředním tématem je uvěznění Leonory Christiny v kodaňské Modré věži (Blåtårn) roku 1663, kde bez soudního rozsudku strávila téměř 22 let. Podcast představuje každodenní život v raně novověkém vězení, podmínky věznění, společenské rozdíly mezi vězni a Leonorinu literární činnost, zejména vznik autobiografického díla Jammers Minde (Vzpomínky na utrpení). Závěrečná část se zabývá jejím propuštěním roku 1685, posledními lety života a posmrtným obrazem v dánské literatuře a historiografii 19. a 20. století. Dokument zároveň otevírá otázku historické paměti, věrohodnosti autobiografických pramenů a způsobu, jakým Leonora Christina prostřednictvím vlastního vyprávění formovala svůj obraz nevinné oběti politického pronásledování.