V podivném převratu hráli roli Rusové. Zbraně a uniformy se našly v Srbsku

Historicko-publicistický článek s prvky investigativní žurnalistiky a politicko-historické analýzy. Článek byl publikován na serveru Seznam Zprávy jako závěrečný díl osmidílného seriálu Slavné puče. Zabývá se okolnostmi údajného pokusu o státní převrat v Černé Hoře v roce 2016, jeho mezinárodním pozadím a následným soudním vyšetřováním. Článek se zabývá kontroverzním pokusem o státní převrat v Černé Hoře během parlamentních voleb 16. října 2016 a dodnes nevyjasněnými okolnostmi celé události. Přibližuje politický vývoj Černé Hory po získání nezávislosti na Srbsku v roce 2006 a její postupné směřování ke členství v Severoatlantické alianci. Rozebírá politické soupeření mezi prozápadní vládou premiéra Mila Djukanoviče a proruskou opozicí, která odmítala vstup země do NATO. Významnou pozornost věnuje obviněním z přípravy násilného převratu, jehož cílem mělo být odstranění premiéra, ovládnutí bezpečnostních složek a zastavení euroatlantické integrace. Analyzuje údajné zapojení srbských nacionalistů a příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU, zejména Eduarda Šišmakova a Vladimira Popova. Zasazuje události do širšího kontextu ruského geopolitického vlivu na Balkáně, vztahů mezi Srbskem a Černou Horou a odporu Moskvy proti rozšiřování NATO. Zabývá se také nálezy zbraní, falešných policejních uniforem a komunikační techniky v Srbsku, které vyvolaly podezření z organizované zahraniční operace. Sleduje průběh dlouholetého soudního procesu, původní odsuzující rozsudky a jejich následné zrušení, které vyústilo v definitivní osvobození obžalovaných v roce 2026. Upozorňuje na rozpory mezi tvrzeními vyšetřovatelů, svědectvími a dostupnými důkazy, které neumožnily jednoznačně prokázat přípravu státního převratu. Závěrem připomíná, že navzdory politické krizi a podezřením z ruského zasahování Černá Hora 5. června 2017 vstoupila do NATO, zatímco skutečné pozadí událostí z roku 2016 zůstává předmětem sporů.