Toulky českou minulostí - 33. schůzka: O kněžně Ludmile a jejích synech Spytihněvovi a Vratislavovi, snaše Drahomíře a vnuku Václavovi

Dokument se věnuje ranému období českých dějin na přelomu 9. a 10. století, především osobnosti kněžny Ludmily, jejím synům Spytihněvovi a Vratislavovi a širším rodinným i mocenským vztahům v přemyslovském knížecím rodu Autor sleduje život kněžny Ludmily od jejího původu přes manželství s knížetem Bořivojem až po její roli babičky a vychovatelky budoucího knížete Václava. Současně rozebírá: - otázku jejího původu (Pšov/Mělnicko vs. srbské Mílsko), - proces christianizace Čech, - nástupnické poměry po smrti Bořivoje, - vládu jejích synů Spytihněva a Vratislava, - postupně se vyhrocující konflikt mezi Ludmilou a její snachou Drahomírou. Pořad kombinuje historická fakta s odkazy na legendy (Kristiánova legenda, Crescente fide, staroslověnské legendy, Kosmas, Dalimil) a ukazuje, jak se historická realita prolíná s pozdější tradicí a mýtem. Křest Bořivoje a počátky christianizace Čech (cca 80. léta 9. století) Bořivoj je pokřtěn (pravděpodobně Metodějem), čímž se Čechy začleňují do křesťanského politického prostoru střední Evropy. Text zdůrazňuje význam přijetí křesťanství pro přežití českého kmene mezi ostatními slovanskými kmeny. Smrt Bořivoje (888/889) Po jeho smrti je dědic Spytihněv ještě nezletilý, a vládu přebírá moravský kníže Svatopluk. Moravská nadvláda nad Čechami trvá několik let. Vláda Spytihněva I. (po roce 894) Po smrti Svatopluka se vlády ujímá Spytihněv. Podřizuje se bavorskému vévodovi Arnulfovi a tím orientuje Čechy na Řezno a bavorskou církevní organizaci. Je mu připisována stavební činnost (rotunda sv. Petra na Budči, úpravy kostela Panny Marie na Pražském hradě). Vláda Vratislava I. (počátek 10. století) Po bezdětné smrti Spytihněva nastupuje jeho bratr Vratislav. Je spojován s obranou proti maďarským nájezdům a se stavbou kostela sv. Jiří na Pražském hradě . Regentství Drahomíry a spor o výchovu Václava Po smrti Vratislava se vlády ujímá jeho manželka Drahomíra jako regentka za nezletilého Václava. Václav a jeho bratr Boleslav jsou svěřeni do výchovy babičce Ludmile. Mezi Ludmilou a Drahomírou vzniká ostrý konflikt o vliv a moc. Odchod Ludmily na Tetín a předzvěst vraždy (921) Ludmila odchází na Tetín, kde bude následně zavražděna – událost, která z ní učiní první českou světici. Samotná vražda je avizována jako téma dalšího dílu.)