Jak to bylo doopravdy - Zpravodajská hra komunistické StB vyvolala několik politických procesů, připomíná historik

Podcast formou rozhovoru mezi moderátorkou Ivanou Chmel Denčevovou a historikem Janem Kalousem. Nahrávka je prokládána úryvky z jiných dokumentů (např. dopisů nebo archivních záznamů) a namluvenými úseky, které vysvětlují historický kontext. Tématem dílu byl nikdy nedoručený dopis, jenž se stal v 50. letech 20. století záminkou pro zatčení Rudolfa Slánského, politika ve špičkách tehdejší komunistické strany Československa. Adresát měl být varován před jeho procesováním s nabídkou bezpečného odchodu na Západ. Úvodem je v podcastu vysvětlen politický kontext situace, kdy probíhala studená válka, upevňovala se železná opona, společně s napětím v souvislosti s válkou v Koreji a se spory o Berlín. Přeměna ČSR od únorového převratu v roce 1948 zahrnovala eliminaci svobody, změnu majetkových poměrů, hledání tzv. vnitřního i vnějšího nepřítele a snahu o emigraci na Západ. V té době sídlily v německých městech organizace podporované zpravodajskými službami Spojených států. Mezi ně patřila i výzvědná skupina Františka Moravce pod krycím názvem OKAPI. O boj proti takovým skupinám se snažila StB, která ke svým účelům použila tzv. dvojitého agenta Rudolfa Nevečeřala. Ten byl jejich agentem a zároveň členem Moravcovy skupiny a po přechodu hranic odevzdal onen důležitý dopis na StB. Významnou úlohu sehrála v případu i Daniela Kaňkovská, která zmíněný dopis obdržela společně s dalším, v němž jí bylo sděleno, aby si našla cestu k R. Slánskému a odevzdala mu druhý dopis s obsahem varování. To se ale nestalo, jelikož dopis spálila. Jeho kopie se však díky dvojitému agentu Nevečeřalovi dostala do rukou StB. Na základě tohoto dokumentu, a společně s tlakem vyvíjeným ze strany Sovětů a J. V. Stalina, vydal prezident K. Gottwald příkaz k zatčení R. Slánského. Po výslechu a mučení ze strany StB skončil odsouzen na popravišti. V procesu se Slánským bylo následně vyneseno dalších 11 rozsudků smrti. Závěrem podcastu se dozvídáme, o osudu D. Kaňkovské, která byla za nenahlášení StB a zničení dopisu uvězněna. Následně však požádala nejen o propuštění, ba dokonce i o finanční náhradu. Po vyhovění její žádosti pokračovala ve spolupráci s StB až téměř do konce 50. let. V otázce autorství dopisu se objevují verze, v nichž by autorem mohla být i samotná StB či naopak příslušníci skupiny OKAPI. Podle historika Jana Kalouse však na autorství tolik nezáleží, jelikož když se totalitní stát rozhodne někoho zničit, nezávisle na podkladech tak učiní.)