Jak to bylo doopravdy - Spolu s Rudou armádou přišla do Československa i kontrarozvědka Směrš. Na svědomí má 215 obětí, přiznává historička

Podcast formou rozhovoru mezi moderátorkou Ivanou Chmel Denčevovou a historikem Pavlem Žáčkem. Nahrávka je prokládána úryvky z dalších dokumentů, zejména z díla "Osudy ruské emigrace v Československu" od Anastasie Kopřivové, a namluvenými úseky vysvětlující historický kontext. Díl se zabývá osvoboditelskou rolí Rudé armády. Zmiňuje rok 1945 a jednotku SMĚRŠ. Jednalo se kontrarozvědku, která měla vyhledávat například emigranty z dob ruské občasné války či československé legionáře. Přestože tito lidé měli československé občanství, jednotka je zatýkala a odvážela do sovětských gulagů, což bylo jejich rodinám zatajeno. Někteří z nich se nikdy nevrátili. Celá akce měla za cíl likvidaci opozice a všech projevujících nesouhlas s komunismem. SMĚRŠ neuznával mezinárodní právo a žádosti o zakročení proti zatýkání nebyly Sovětským svazem vyslyšeny. Zmíněná je i role Vlasovců. Díl vypráví hned o několika osudech, a to Sergeje Vojcechovského, československého legionáře ruského původu, dále pak Michaila Mondiče, autora knihy „Smerš, rok v táboře nepřítele“. Dále zmiňuje Nikolaje Bystrova, člena bělogvardějců a jako poslední vypráví osud Michaela Romberga, který byl svým strachem donucen ke spolupráci. Podle historika je ona pouze osvoboditelská role Rudé armády mýtem, jelikož ve své době probíhala cenzura a zmíněné informace se na veřejnost neodstaly.)