Dvě století střední Evropy, IV: Revoluce 1848-1849 - Revoluce ve střední Evropě - Uhry

V Uhrách převládla v nové vládě postavení šlechty. Hlavně se jednalo o Maďary a nemaďarské národy nebyly přizvány či tolerováni. Hlavním jazykem byla maďarština a ostatní se museli podřídit. Byť se Slováci snažili podat vlastní protest, byli silně vojensky potlačeni. Problém taky tvořilo Chorvatsko, jehož tradiční autonomie nebyla zahrnuta do nové ústavy. To způsobilo problémy a Chorvati do čela postavili prezidenta Jelačice. Pešť stále udržovala styky s Vídní a ta pomohla sesadit Jelačice. Maďaři na oplátku vojensky pomohli s tažením v Itálii. Ovšem shoda mezi Rakouskem a Uhry netrvala dlouho, jelikož Rakousko jen čekalo na vhodný okamžik. Rakušané zaútočili a poslali proti nim samotného Jelačice. V Uhrách se válka přetavila v obrannou revoluční válku. Byť se Maďarům nepodařilo sjednotit s revoluční Vídní, když byli zastaveni u Schwechatu, tak přesto trval maďarský odpor. Vláda v Debrecínu v čele s Lajosem Kossuthem odolávala rakouskému tlaku až do té doby, kdy bylo povoláno Rusko na pomoc. Tím bylo potlačeno mohutné uherské povstání, jež bude vyvolávat emoce i v druhé polovině 20. století.)