Štefan I. vedl svou misi mečem i křížem

Vznik uherského státu - od usazení staromaďarských kmenů po úspěch Štěpána I. o korunovaci a přijetí a prosazení křesťanství - tzn. instalace Maďarského království v Evropě. Viz.: „Každý národ se řídí vlastním zákonem, a proto my, vládnoucí v našem panství z Boží vůle, a napodobujíce vzory starodávných i novodobých císařů, přemýšlejíc o právu, nařizujeme svému lidu, aby i on vedl správný a bezúhonný život.“ To jsou slova z předmluvy prvního zákoníku uherského krále Štěpána I. A byl to právě Štěpán I., po kterém získala nová země v Karpatské kotlině jedno ze svých pojmenování - Království sv. Štěpána. Když tento panovník v roce 1000 zasedl na trůn, byla střední Evropa i rodící se Uhersko ještě divokým světem, do kterého jen pomalu pronikalo křesťanství as ním i západní kultura. V paměti německých kronikářů stále přetrvávala vzpomínka na divoké staromaďarské kmeny, které svými výboji plenily západní latinský svět. Koneckonců, odpovídala tomu i dobová modlitba "A sagittis Hungarorum libera nos, Domine!", tedy "Před šípy Maďarů ochraňuj nás Pane!". Jak tedy přivést tento divoký kout Evropy na správnou cestu? To byla otázka, která vyvstávala nejen před tehdejšími římsko-německými císaři, ale i před samotnými papežemi. A v opačném gardu vyvstávala i před prvním uherským králem Štefanem - t. j. jak přetvořit rozsáhlé oblasti Karpatské kotliny na fungující a respektovaný státní útvar? Tuto politickou roli Štefan I. zvládl a jeho politické dědictví ve velké míře přetrvalo obdivuhodných dalších devět století. Jak se tedy před jedním tisíciletím rodilo Uherské království a do jaké míry byla jeho součástí legenda o svatém panovníkovi? Jaro Valent z časopisu Historická revue si povídal s historikem Dušanem Zupkem z Katedry všeobecných dějin Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. (DEJINY - SME, Jaroslav Valent))