Modrá krev II. - 4/8 Bartoňové z Dobenína

Historie šlechtických rodů je významnou součástí dějin naší země. V dokumentárním seriálu se spolu s průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, vydáme stopách českých aristokratů, jejich životních příběhů a sídel. Čtvrtý díl z druhé série se zaměřuje na rod Bartoňů z Dobenína. Viz.: Zní to jak pohádkový příběh. Tkadlec Josef Bartoň, prapradědeček pana Josefa Mariana, začínal v prosté chaloupce na Náchodsku. Tkal kanafas. A protože byl nejen dobrý tkadlec, ale i zdatný obchodník, přikoupil další stavy a najímal zaměstnance. Jeho syn, také Josef Bartoň, časem postavil malou textilní továrnu. Ta se rozrůstala a Josef Bartoň zaměstnával na 600 dělníků. Stal se starostou města Náchoda. Byl významným filantropem. A císař František Josef I. ho povýšil do šlechtického stavu. I jeho synové Josef a Cyril finančně přispívali na všelijakou dobročinnost. V jejich erbu najdeme až překvapivě novodobý symbol: dva tkalcovské člunky. To proto, že celá historie rodu úzce souvisí s textilním průmyslem. Dnes si totiž budeme vyprávět o rodu takzvaných “novoštítných”. O rodu rytířů Bartoňů z Dobenína. Na rozdíl od starobylých aristokratických dynastií si Bartoňové žádné rodové heslo neurčili. Možná to jenom nestihli, vždyť jejich oficiální šlechtický titul rytíře platil pouhých šest let. Určitě by se k nim ale hodil citát Ovidia: „Píle dokáže ze všeho nejvíce.” (Česká televize))