Modrá krev III. - 5/10 Stránští ze Stránky

Historie šlechtických rodů je významnou součástí dějin naší země. V dokumentárním seriálu se spolu s průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, vydáme stopách českých aristokratů, jejich životních příběhů a sídel. Pátý díl třetí série se zaměřuje na rod Stránských ze Stránky. Viz.: Můžeš-li udělat radost, musíš! Tak zní rodový zákon z pera spisovatele Jiřího Stránského, který přirozeně nahrazuje historické heslo starobylého rodu, jež není známo... V jejich erbu je rytíř ve zbroji a gryf, tedy mytické stvoření. Jejich předci po sobě nezanechali žádné honosné paláce ani zámky. Přesto zůstávají v paměti jako rytíři. Rytíři svědomí. Kořeny rodu Stránských sahají snad až někam do 15. století. Avšak tyto stopy jsou jen mlhavé. V 17. století je jasněji. Bratři Kryštof a Michael Stránských byli nobilitováni roku 1630 frýdlantským vévodou Albrechtem z Valdštejna v Jičíně, kde Kryštof žil a sloužil i po zavraždění vévody 1634. Kopiář dvorské kanceláře frýdlantského vévody, kde jsou druhopisy všech Valdštejnových nobilitací i zápis o zproštění poddanství Kryštofa Stránského, je uložen ve Státním okresním archivu v Děčíně. Císař Leopold I. pak udělil Martinu Karlu Stránskému ze Stránky říšský rytířský titul 4. července roku 1682. Členové rodiny psali i dějiny století minulého: spisovatel Jiří Stránský i oba jeho dědečkové – Jan Malypetr, předseda československé vlády i poslanecké sněmovny, Jan Stránský, správce panství Lobkowiczů. Taky Jaroslav Heyrovský, A. B. Svojsík a Alois Rašín patří do příbuzenské historie... Výjimečnou postavou rodiny Stránských nedávné historie byl celoživotní skaut, básník spisovatel a scenárista a dvojnásobný politický vězeň spisovatel Jiří Stránský. Po sametové revoluci to byl dlouholetý předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu, předseda Rady Národní knihovny, starosta Umělecké besedy, Rytíř české kultury. Jiří rytíř Stránský si ze svého šlechtictví vždycky spíš utahoval. Říkal, že pokud má nějaké brnění, je to brnění v kolenou. V roce 1953 byl ještě jako mladistvý obviněn z velezrady, odsouzen na 8 let, prošel několika lágry včetně jáchymovských uranových dolů. Předtím si ještě “užil” vojnu u PTP. Těsně před maturitou ho v roce 1950 vyhodili ze školy. V roce 1974 byl Jiří uvězněn znovu na tři a půl roku. Živil se jako kopáč, pumpař, po posledním výkonu trestu se na něj slunce trochu usmálo a získal místo technika ve Státním souboru písní a tanců. Teprve po konci totality se Jiří Stránský stal profesionálním spisovatelem a scenáristou. Napsal desítky knih: básně, prózu, také scénáře k filmům a seriálům: Bumerang, Zdivočelá země, Uniforma, Žabák, Kousek nebe nebo Balada o pilotovi... (Česká televize))