Rozhovory Válečníků #6 - Otec vlasti rytířem a vojevůdcem

Podcast formou rozhovoru s vojenským historikem na téma vojenských zkušeností Karla IV. Poslech umožňuje si udělat jasnou představu o císařově válečné kariéře stejně jako o stylu evropského válčení ve 14. století. Viz.: Karel IV. měl už ve své době pověst mírového vládce, který řeší spory raději diplomaticky než vojensky. Tak se vžila představa silné osobnosti s odporem k válkám. Jenže tenhle obraz sebe samého tak trochu propagandisticky šířil sám Karel IV. Vyhovovala mu pověst křesťanského mírumilovného císaře. Ve skutečnosti to byl středověký panovník s rytířskou výchovou, který neváhal vytáhnout do boje, když to bylo potřeba. O jeho vojsku, velitelských schopnostech i taženích jsme si povídali s Tomášem Strakou, jedním ze zakladatelů spolku Doba Karlova Vzhledem k poněkud napjatým vztahům s otcem měl malý Václav, později biřmovaný jako Karel, poměrně dobrodružné dětství. Své první tažení zažil už v 16 letech a osvědčil na něm bystrou mysl i silnou vůli. Šlo o tažení do Itálie roku 1332, kde poznal nejen slasti a strasti vojenského života, byl pasován na rytíře, ale navíc ho málem otrávili a dostal se do víru intrik italské politiky. Vojenských tažení se pak účastnil s jistými přestávkami prakticky po celý život, přičemž poslední absolvoval v době, kdy už mu táhlo na šedesát. Dobyl při něm Braniborsko, které začlenil k zemím Koruny české. Tažení, bitvy i převleky O jakých tématech jsme se s Tomášem Zdeslavem Strakou bavili? Pověst Karla IV. jakožto diplomata, který moc nebojoval Karlovo mládí – první bitva u San Felice a italské dobrodružství – 1332–1333 Další boje po návratu do Čech – tažení proti slezskému vévodovi Bolku Minstrberskému, pomoc bratrovi Janu Jindřichovi v Tyrolích, zajetí piráty a další dobrodružství – další zapojení do italských válek a tažení na křížovou výpravu po boku otce Jana Lucemburského Spory s císařem Ludvíkem Bavorským – dlouholeté války a tažení plus Ludvíkův poslední „souboj“ o římskou korunu právě s Karlem IV. Bitva u Kresčaku (1346) – co tam přesně Karel dělal a souvislost se smrtí jeho otce i předchozím zvolením římského krále. Následovala jeho cesta do Prahy v převleku za panoše. Účast na turnajích a pověstné zranění z roku 1350, které ho mělo poznamenat – byl to konec rytířského krále Dobrodružství při korunovační cestě do Říma (1355) – aneb, jak byl málem upálen v domě v Pise, kde se ubytoval Válečné tažení během císařské vlády – především do Braniborska – proč používal válku jako součást diplomacie i na sklonku života? Kdy pro něj byla válka tím správným řešením? Jak vypadalo Karlovo vojsko a bojová družina – lišilo se to v mládí od pozdních tažení. Bojovali za něj především Češi a Moravané nebo rytíři z Říše? Jaké filmy byly natočeny o Karlovi IV. a jeho bojích a co si Tomáš Straka myslí o jejich kvalitě? (především šlo o Slasti Otce vlasti a Hlas pro římského krále). (Jindřich Kačer / Válečníci starých časů))