Toulky českou minulostí - 302. schůzka: Báseň zakletá do kamene

Dokument se zabývá stavební situací a historií Pražského hradu v 15. a na počátku 16. století, tedy především jeho přestavbou v období vlády krále Vladislava II. Jagellonského, s důrazem na práci architekta Benedikta Rejta. Rejt se ujal nejen výstavby velkolepého Vladislavského sálu, ale také fortifikačních projektů na hradě, reagujících na vojenské hrozby té doby. Jeho unikátní styl a techniky, například použití žebrové klenby a velkých obdélníkových oken na prosvětlení interiéru, přispěly k vytvoření pozoruhodných prostor. Projekt byl ukončen v roce 1500, ačkoli práce na hradě pokračovaly i po králově přestěhování do Budína. Celkově přestavba Pražského hradu a jeho oplocení pod Rejtovým vedením ilustruje důležitost fortifikační architektury a její umělecké vyjádření ve středověku. Benedikt Rejt se vedle své práce na Pražském hradě a přestavbě Vladislavského sálu podílel také na několika dalších významných projektech. Po jeho příchodu do Prahy se mimo jiné zabýval rekonstrukcemi hradního opevnění a dalších královských sídel. Například pracoval na přestavbě hradu Křivoklát, kde král Vladislav II. plánoval zřízení královského paláce. Jeho zručnost v oblasti architektury mu také zajistila zakázku na vodní hrad Švihov, kde navrhoval novou podobu hradby a její fortifikaci.)