Dlouhé devatenácté - 6/ Vznik Rakouska-Uherska a zrod české politiky

Podcast formou rozhovoru popisuje veselou formou situaci v Rakouském císařství a později Rakousko-Uhersku po prohrané válce s Pruskem. Vnitří napětí řeší vládnoucí Habsburkové vyrovnáním s Uherskem. To vyvolává podobné snahy u Čechů, jež vyslyšeny jen částečně způsobily rozvoj české politiky. Autoři se věnují vzniku Mladočeské strany a její rivalitě se Staročechy. Viz.: Bitva u Hradce Králové v roce 1866, kde Rakousko utrpělo drtivou porážku od Pruska, vedla k rozdělení Rakouského císařství na Rakousko a Uhersko a přijetí prosincové ústavy v roce 1867. Událost měla dalekosáhlé dopady na politické uspořádání Rakouska, včetně požadavků na autonomii z různých národnostních skupin uvnitř říše. Čeští politici usilovali o větší autonomii, podobně jako Maďaři, ale narazili na opozici jak ze strany českých Němců, tak samotných Maďarů. Vznikly dvě politické frakce – Staročeši a Mladočeši, které mezi sebou začaly soupeřit o moc. Neúspěch pokusů o národní vyrovnání vedl k rozvoji českého politického života a ke změnám ve vztazích mezi Čechy a Němci. Politici se museli zaměřit na reálné problémy říše, jako jsou cla a státní správa, což přispělo k profesionalizaci české politiky. (autoři))