Toulky českou minulostí - 426. schůzka: Exekuce

Tento díl Toulek se zaměřuje na průběh a okolnosti hromadné popravy 27 českých pánů, rytířů a měšťanů dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze, která následovala po porážce stavovského povstání proti Habsburkům. Důraz je kladen na jednotlivé osobnosti a jejich chování před smrtí: všichni si v okamžiku popravy navzdory pocitu bezvýchodnosti uchovali důstojnost a odevzdanost, často podpořenou náboženskou vírou a posledním duchovním rozhovorem s kněžími . Někteří vězni se ještě před odchodem na lešení loučili s přítomnými či posílali vzkazy rodinám. V textu se objevují i konkrétní příběhy a výroky, například hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika, rytíře Kašpara Kaplíře ze Sulevic nebo Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, a zdůrazňuje se vysoký věk mnoha odsouzených i jistá vznešenost jejich posledních slov . Celkově tak dokument nabízí detailní náhled do dramatických a emotivních momentů na popravišti, včetně vnějších okolností (hluk bubnů a polnic, které měly umlčet poslední slova) i vnitřního prožívání odsouzených, jimž už nezbývala než víra a naděje v posmrtnou spásu .)