Toulky českou minulostí - 434. schůzka: Od plukovníka moravských stavů k plukovníku tuplovanému

Scénář 434. dílu rozhlasového cyklu Toulky českou minulostí sleduje raketový vzestup Albrechta z Valdštejna od „plukovníka moravských stavů“ k císařskému („tuplovanému“) plukovníkovi. Ukazuje ho jako podnikavého vojáka‑financiera, který dokáže z osobních peněz postavit jízdní i pěší pluk, obchodně zajistit jejich zázemí a především v pravý okamžik vsadit na stranu budoucího císaře Ferdinanda II. Jaké dějinné události popisuje: - 1615–1617 Gradiská (Uskocká) válka Habsburků proti Benátkám. Z vlastních 80 000 zlatých vyzbrojil 180 kyrysníků a 80 pěšáků; poprvé si získal Ferdinandovu přízeň. ​- jaro 1618 Pražská defenestrace – počátek českého stavovského povstání Sleduje situaci z Moravy, kde je zvolen plukovníkem pěšího pluku moravských stavů. ​ - léto–podzim 1618 Moravské sněmy v Olomouci a Brně: spor o neutralitu vs. loajalitu k Ferdinandovi. Buduje regiment, zajišťuje přísun potravin císařské armádě v Pelhřimově; proslaví se jako schopný logistik v Jihlavě. ​ - 20. 3. 1619 Úmrtí císaře Matyáše → korunovace Ferdinanda II. Valdštejn dostává patent císařského plukovníka s platem 1 440 zl./měsíc. ​- - 23.–30. 4. 1619 Vpád Jindřicha Matyáše Thurna na Moravu (obsazení Jihlavy, Znojma, ohrožení Brna). Moravský jízdní pluk Jiřího z Náchoda se pokusí přejít k císaři, ale vzpoura důstojníků jej zdrží; Valdštejn jedná razantněji. - noc 30. 4./1. 5. 1619 Valdštejnův „úprk“ z Olomouce. ‎Zabije vzpurného strážmistra, odcizí více než 96 000 zlatých z moravské pokladny, se svým plukem táhne „na Uhry“, ve skutečnosti do Vídně. ​ - 5. 5. 1619 Příchod do Vídně. Odevzdává peníze i pluk císaři; protivníci jej označují za „pyšnou bestii“, ve Vídni však získává další vliv i pověření. ​ Autor vykresluje české stavovské povstání - ranou etapu třicetileté války (1618‑1619) prizmatem činorodého a bezohledně ambiciózního Valdštejna. Líčí jeho soukromé financování válek, diplomatickou obratnost, logistické schopnosti i jeho okázalou zradu moravských stavů – vše, co z něj během jediného roku učinilo klíčového hráče na katolické, habsburské straně.)