Toulky českou minulostí - 471. schůzka: Kříž proti půlměsíci

Tento díl rozhlasového pořadu Toulky českou minulostí líčí „turecké války“ Habsburské monarchie v druhé polovině 17. století. Autor sleduje, jak se po skončení třicetileté války (1648) a neklidu na severu Evropy přesunulo hlavní ohrožení monarchie na východ – k Osmanské říši – a jak se proti sobě opakovaně postavily „kříž“ a „půlměsíc“. Souhrn popisovaných událostí: - 1663–1664 První velký vpád Osmanů do Uher a na Slovensko. Turci s přibližně 200 000 muži obsazují Nové Zámky, pustoší Moravu, Slezsko a uherské země; Raimund Montecuccoli má jen asi 30 000 vojáků. - 1. srpna 1664 Bitva u Svatého Gottharda (na řece Rábě). Křesťanská koalice (císařští, německá knížata, francouzští dobrovolníci, papežské finance) porazí tureckou armádu, ale síly na pronásledování chybí. Následuje „podivný“ dvacetiletý mír (Vasvár), který ponechává Osmanům Nové Zámky. - 1683 Druhý, ještě větší vpád – obléhání Vídně. Velkovezír Kara Mustafa soustředí přes 100 000 vojáků; od července je Vídeň v kleštích. Obranu řídí Arnošt Rüdiger Starhemberk a (po jeho zranění) český polní podmaršálek Kašpar Kaplíř ze Sulevic; mezi civilisty propuká hlad, tyfus a požáry. - 12. září 1683 Bitva u Vídně/Kahlenbergu. Spojená vojska Karla Lotrinského, Jana III. Sobieského a říšských knížat (cca 75 000 mužů) zlomí turecké postavení, Turci v noci prchají a nechávají ležení i zásoby. Den 12. 9. se stává svátkem Jména Panny Marie. - 1686–1687 Další protiofenzíva Habsburků. Kaplíř umírá r. 1686; 12. 9. 1687 Lotrinský a Ludvík Bádenský vítězí u Moháče a Turci jsou postupně vytlačeni z Uher. - 1679–1680 & 1680. Morové rány a selská povstání v Čechách Text zasazuje turecké války do širšího rámce: líčí útěk císaře Leopolda I. před morem, následné rebelie poddaných a jeho neoblíbenost, přestože později sklidí slávu za vítězství nad Turky. Dokument předkládá dramatický příběh dvou klíčových střetů Habsburků s Osman­skou říší: Tažení 1663 – 1664 – náhlý vpád, dobytí Nových Zámků, vítězství u Svatého Gottharda, ale neuspokojivý mír. Tažení 1683 – mohutné obléhání Vídně, hrdinská obrana města, rozhodující bitva 12. září a definitivní zvrat v turecko‑křesťanském soupeření. Text přitom dokresluje situaci v českých zemích – epidemie, selské bouře a rozporuplné chování Leopolda I. – aby ukázal, jak „kříž proti půlměsíci“ ovlivnil střední Evropu i české osudy.)