Robert

Článek je podrobnou biografií Roberta – olomouckého biskupa z let 1202  až 1240. Sleduje jeho nejistý původ (tradice ho klade do Anglie), studia, vstup do cisterciáckého řádu a rychlý vzestup na královský dvůr Přemysla Otakara I. Popisuje, jak se stal biskupem Olomouce, jak věrně podporoval české krále Přemysla I. a Václava I., a přitom obratně vyjednával mezi světskou a církevní mocí. Text zdůrazňuje Robertovu zakladatelskou činnost (kláštery Velehrad, Oslavany, Tišnov), jeho účast na IV. lateránském koncilu, četné spory s papežskou kurií i s domácími duchovními, jeho mincovnictví a spisy, a končí zprávou o rezignaci pro nemoc a smrti roku 1240. Hlavní historické události, které článek zachycuje: - 1199 – 1206: Robert jako králův kaplan zastupuje Přemysla Otakara I. v rozvodovém řízení s Adlétou Míšeňskou. - 21. 4. 1202: vysvěcení na olomouckého biskupa; úzká spolupráce s králem při správě Moravy. - 1203 / 1204 – 1228: iniciativa k založení a posléze konsekrace cisterciáckého kláštera Velehrad; zároveň požár olomouckého hradu a obnova katedrály sv. Václava. - 1210–1215: přípravy pouti do Svaté země (neuskutečněná) a účast na IV. lateránském koncilu (1215). - 1216–1222: ostrý konflikt krále s pražským biskupem Ondřejem (interdikt v Čechách); Robert stojí na králově straně, 1221 smír na Šačké hoře a Královo privilegium církvi (březen 1222). - 1216 a 1228: volba Václava I. nástupcem a jeho korunovace; Robert se obou aktů účastní. - 1225–1234: nové klášterní fundace – cisterciačky v Oslavanech a klášter v Tišnově. - 1226–1229: spory s kanovníkem Sifridem a s vratislavským biskupem o hranice diecézí. - 1237: papežská výtka za podporu dominikána Burcharda, který zpochybnil stigmata sv. Františka. - 1239–17. 10. 1240: rezignace pro nemoc a Robertova smrt; pohřben je ve Velehradě (hrob nenalezen).)