Toulky českou minulostí - 474. schůzka: Kdy stíny ohrožují okraj života

Autoři v tomto dílu seriálu o životě Bohuslava Balbína (1621–1688), významného českého jezuitského učence, historika, spisovatele a obhájce českého jazyka a národní identity. V rámci pořadu Toulky českou minulostí (autor Josef Veselý) se zde velmi barvitě popisuje Balbínova osobnost, jeho životní příběh, jeho zásluhy i osobní slabosti. Hlavním tématem je Balbínova celoživotní oddanost české historii, vlastenectví a literatuře, jeho pedagogická a misijní činnost, spisovatelská tvorba, ale také osobní tragédie – zejména zdravotní problémy a později izolace v důsledku odhalení jeho pedofilních sklonů, což vedlo k nucenému ukončení učitelské kariéry. Jaké historické události a okolnosti text popisuje Doba po Bílé hoře a třicetiletá válka Balbín se narodil v roce 1621 krátce po popravě českých stavovských vůdců na Staroměstském náměstí. Žil a tvořil ve stínu náboženského a politického útlaku, kdy české země byly silně rekatolizovány. Švédské obléhání Prahy (1648) Jako student a člen studentské legie se Balbín aktivně účastnil obrany Starého Města proti švédským vojskům na konci třicetileté války. Náboženské poměry v 17. století Působil jako misionář mezi nekatolíky ve východních Čechách, zejména na území, kde měla historicky vliv Jednota bratrská. České baroko a národní obrození Balbínova tvorba, zejména jeho vlastivědné dílo „Rozmanitosti z historie Království českého“, výrazně ovlivnila pozdější české národní obrození. Byl autorem „Obrany jazyka českého“, silného vlasteneckého manifestu, který varoval před úpadkem češtiny v důsledku německé kolonizace a kulturního vlivu. Vznik legendy o Janu Nepomuckém Balbín položil základy legendy o sv. Janu Nepomuckém svým životopisem, přestože při určování dat událostí chyboval. Shrnutí Balbínovy osobnosti Vzdělanec – znalec jazyků, literatury i přírodních věd. Vlastenec – nadšený propagátor české kultury a historie. Zbožný jezuita – hluboce věřící, avšak s lidskými slabostmi. Osamělý historik – kvůli svým osobním problémům byl izolován a věnoval se především vědecké práci. Průkopník – jeho dílo mělo obrovský dopad na české národní uvědomění.)