Třicetiletá válka: Bitva u Breitenfeldu

Článek se zaměřuje na detailní popis bitvy u Breitenfeldu, události vedoucí k bitvě, rozložení sil, taktiku a důsledky. Ukazuje, jak Gustav II. Adolf přinesl do boje nové vojenské inovace, které mu umožnily porazit zdánlivě silnější katolickou armádu. Článek podrobně analyzuje tyto události: - Význam bitvy u Breitenfeldu jako historického zlomového bodu v třicetileté válce. - Strategii a taktiku Gustava II. Adolfa, švédského krále, který vedl protestantskou armádu proti císařským vojskům vedeným generálem Tillym. - Vývoj bitvy, včetně pohybu jednotek, vojenských formací, bojiště a výsledků jednotlivých fází střetu. - Důsledky vítězství Švédů, které vedlo ke zvýšení vlivu protestantských sil a pokračování švédského tažení do střední Evropy. Historické události, které popisuje Třicetiletá válka (1618–1648): Konflikt mezi katolickými a protestantskými státy v Svaté říši římské, který postupně přerostl v celoevropskou válku. Vstup Švédska do války (1630): Pod vedením Gustava Adolfa vstoupilo Švédsko do války na straně protestantských států. Cílem bylo zastavit císařský vliv katolických Habsburků a ochránit protestantské zájmy. Bitva u Breitenfeldu (1631): První velká protestantská výhra v třicetileté válce. Přelomová z hlediska vojenské taktiky – Gustav Adolf použil moderní uspořádání vojska a mobilní dělostřelectvo. Zásadní oslabení katolických vojsk a ztráta prestiže generála Tillyho. Shrnutí významu Bitva u Breitenfeldu je považována za zlomový okamžik třicetileté války. Nejenže znamenala první zásadní vítězství protestantských sil, ale ukázala i účinnost nových vojenských taktik a profesionalizované armády. V důsledku této bitvy se Švédsko stalo klíčovým hráčem ve válce a ovlivnilo politický vývoj Evropy na další desetiletí.)