Toulky českou minulostí - 477. schůzka: Respublica Bohemiae

Dokument je věnovaný osobnosti Pavla Stránského ze Zap a jeho klíčovému dílu Respublica Bohemiae („O státě českém“), napsanému v exilu v roce 1633. Text představuje zároveň životopis Pavla Stránského, jakož i přehled historického a kulturního kontextu, ve kterém žil a tvořil. Hlavní téma dokumentu Dokument se zabývá životem a dílem Pavla Stránského, českého humanisty, učitele, právníka, městského písaře a exulanta. Jeho hlavním dílem je latinsky psaná encyklopedie českého státu – Respublica Bohemiae, která byla vydána roku 1634 v holandském Leydenu jako součást evropské edice popisující různé země. Historické události, které dokument popisuje Rodový a osobní původ Pavla Stránského Narodil se roku 1583 v Zápech nedaleko Brandýsa nad Labem. Patřil ke starobylému vladyckému rodu Zapských ze Zap. V mládí studoval na Karlově univerzitě, stal se mistrem svobodných umění a později učitelem a rektorem v Litoměřicích. České stavovské povstání a následky bitvy na Bílé hoře (1620) Stránský byl v Litoměřicích aktivní v městské správě a hájil český jazyk a evangelické vyznání. Po vítězství císařských vojsk a rekatolizaci byl přinucen odejít do exilu. Exil a emigrace po roce 1627 Po nařízení opustit zemi odešel s rodinou nejprve do Saska, později přes Lipsko až do holandského Leydenu a nakonec do polské Toruně. V exilu pracoval na svém nejvýznamnějším díle a snažil se neúspěšně získat zpět svůj majetek. Vydání knihy Respublica Bohemiae a její význam Dílo je encyklopedickým popisem českého státu, včetně geografického, náboženského, politického a kulturního přehledu. V knize hodnotí český národ jak z pohledu cizinců, tak i vlastním pohledem z exilu – s láskou i kritikou. Zabývá se i jazykovým úpadkem češtiny. Stránského pozdní život a smrt Žil a působil v Toruni jako učitel a akademik, udržoval kontakty s dalšími exulanty, včetně Jana Amose Komenského. Zemřel roku 1657. Shrnutí významu Dokument ukazuje Pavla Stránského jako reprezentanta vzdělané české emigrace po Bílé hoře. Jeho dílo „O státě českém“ představuje pokus zachovat paměť, strukturu a čest české země v době, kdy její politická a náboženská identita byla násilně měněna. Příběh je zároveň výpovědí o vlastenectví, ztrátě domova a kulturní identitě v exilu.)