Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627

Cílem této práce je podrobný popis a analýza vpádu vojsk generála Erika z Mansfelda a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského (v čele dánských žoldnéřů krále Kristiána IV.) na území severní Moravy a Horního Slezska v rámci dánské fáze třicetileté války. Klíčové historické události a témata, která práce zpracovává: Politické a vojenské pozadí (1625–1626) Vznik protihabsburské Haagské koalice (Anglie, Nizozemí, císařský emigrant Fridrich Falcký a vévoda Kristián IV.) a přípravy na invazi do střední Evropy. Poražení Mansfelda u Dessavy v dubnu 1626, jeho obnovování armády a dánská rozhodnutí o nové diverzi směrem na jih. Přípravy a velení invaze Rozdělení expedičního sboru na dvě části: Mansfeldovy nizozemsky financované žoldnéřské jednotky (zčásti včetně českých exulantů) a vévodův výmarský kontingent (barevně značené pěší a jízdní pluky). Společné vrchní velení zajišťují generálové Mansfeld a Jan Arnošt se zásahy dánského válečného komisaře Mitzlaffa. Průběh tažení (červen–srpen 1626) Průchod Braniborskem k Odře, překročení slezské hranice, rychlý postup k Opoli a Těšínu. Zvláštní důraz na vztah okupantů k místnímu obyvatelstvu, verbování, finanční zabezpečení a rolí propagandy. Zřízení dánské enklávy Obsazení opavského a krnovského knížectví, zřízení vojenské správy na pomezí Moravy a Slezska, způsob zásobování, ubytování vojska i život civilního obyvatelstva během okupace. Reakce zbytku českých zemí Stav v Čechách a na Moravě mimo obsazené území, včetně strachu z průniku vpádu dále do nitra monarchie. Vídeňská odplata a konec dánského panství Valdštejnovo soustředění sil; přípravy císařské strany k útoku; léto 1627, obležení a dobývání dánské enklávy, ústup a rozprášení Mansfeldova sboru, zkáza opevněného pásu. Analýza neúspěchu a význam výpravy Hlavní příčiny pádu operace (nedostatek financí, nedostatečná koordinace se spojenectvím, vnitřní spory velení), dopad vpádu na průběh třicetileté války a na české země. Prameny a literární souvislosti Kritické hodnocení autorových pramenů (Valdštejnova korespondence, Mitzlaffova Relace, lichtenštejnské inkviziční zápisy, staré tisky, skladba literatury české, dánské a německé) a metodologické poznámky k jejich využití. Text tak poskytuje komplexní faktografický i interpretační pohled na „dánskou“ fázi třicetileté války v regionech Slezska a Moravy v letech 1626–1627.)