Zapomenutá královna pouště, která přispěla k rozdělení Osmanské říše

Článek vypráví o životě a díle Gertrude Bellové – britské cestovatelky, archeoložky, diplomatky, horolezkyně a špionky, která sehrála zásadní roli v dějinách Blízkého východu na přelomu 19. a 20. století. O čem text je: Text mapuje životní dráhu Gertrude Bellové, která se navzdory tehdejším společenským konvencím stala respektovanou odbornicí a politickou aktérkou. Byla považována za ženský protějšek T. E. Lawrence (Lawrence z Arábie) a zásadně se podílela na poválečném uspořádání Blízkého východu po první světové válce. Hlavní historické události a souvislosti: Rozpad Osmanské říše: Bellová hrála důležitou roli v britské zpravodajské službě, sbírala informace a ovlivňovala politiku v oblasti, zejména ve prospěch britských zájmů. Pařížská mírová konference (1919) a káhirská konference (1921): účastnila se jednání o rozdělení území bývalé Osmanské říše a budoucím uspořádání Blízkého východu, zejména vzniku Iráku. Vznik Iráku a vláda Fajsala I.: Pomohla prosadit hášemitského prince Fajsala I. jako krále Iráku, pro něhož pak pracovala jako poradkyně v otázkách kmenových struktur a správy země. Založení Iráckého muzea a knihovny v Bagdádu: Zasloužila se o systematickou ochranu kulturního dědictví, včetně katalogizace archeologických nálezů. Gertrude Bellová je v textu vykreslena jako fascinující a schopná žena, která překonala tehdejší genderová omezení a měla významný vliv na formování moderního Blízkého východu, přestože její jméno dnes není široce známé.)