Toulky českou minulostí - 447. schůzka: Vyhnanství

Dokument se věnuje období exilu Jana Amose Komenského po roce 1628, jeho pedagogickému působení, nadějím na návrat do vlasti a dalším dramatickým událostem jeho života. Zde je shrnutí obsahu a historických událostí, které text popisuje: O čem je podcast Text zachycuje život Jana Amose Komenského v exilu poté, co musel po roce 1628 kvůli náboženskému pronásledování opustit české země. Jeho působení je zasazeno do několika důležitých evropských lokalit – především do polského Lešna, odkud vedl pedagogickou i náboženskou činnost. Sleduje nejen jeho profesionální dráhu, ale také osobní život a jeho podíl na mezinárodních intelektuálních i náboženských iniciativách. Hlavní témata 1. Exil v Lešně a pedagogická činnost Komenský nalezl útočiště v polském Lešně, které bylo centrem exilové jednoty bratrské. Zde vytvořil svá zásadní pedagogická díla: - Informatorium školy mateřské – o výchově dětí v raném věku, především v rodinném prostředí. - Brána jazyků otevřená (Ianua linguarum reserata) – inovativní učebnice latiny, jež si získala mezinárodní uznání. 2. Naděje na návrat a švédsko-saský vpád Komenský vkládal naděje do švédského krále Gustava II. Adolfa, jehož vítězství proti Habsburkům v roce 1631 vyvolalo v exulantské komunitě očekávání návratu domů. S tímto nadšením sepsal Pozoun milostivého léta – výzvu k návratu a obnově. 3. Zklamání a epidemie moru Optimismus byl zničen porážkou Sasů a švédským nezájmem o české země. Následovala morová epidemie v Lešně. Komenský čelil obvinění z šíření nákazy, přesto zavedl hygienická opatření a sepsal osvětový text Zpráva kratičká o morovém nakažení. 4. Cesta do Anglie a rozčarování Komenský byl pozván do Londýna, aby zde pracoval na své vševědné encyklopedii (projekt „Chrám moudrosti“). Nadějný projekt však zhatila občanská válka v Anglii – Komenský po devíti měsících odcestoval, hluboce zklamán. 5. Pozvání do Švédska Po rozčarování z Anglie přijal pozvání Ludvíka de Geera, bohatého švédského podnikatele a mecenáše. De Geer měl zájem o sjednocení protestantů a podporoval vzdělávání jako nástroj společenské stability – Komenský v tom měl sehrát důležitou roli. Historické události, které autor popisuje Exil českých protestantů po Bílé hoře (1620) a vydání Obnoveného zřízení zemského (1627–28). Třicetiletá válka, zejména vstup Gustava II. Adolfa do války (1630) a obsazení Prahy Sasy (1631). Morová epidemie v Lešně a její brutální průběh. Příjezd Komenského do Anglie (1641) a následné vypuknutí anglické občanské války mezi parlamentem a králem Karlem I. Politika švédského dvora a role Ludvíka de Geera jako průmyslníka, mecenáše a zbrojaře ve švédské říši. Závěr Dokument zachycuje nejen historické události, ale i vývoj myšlenkového a duchovního života Jana Amose Komenského. Jeho víra ve smysluplnou výchovu, sjednocení náboženství a víru ve vzdělanost jako nástroj lepšího světa se prolínají s dramatickými událostmi 17. století. Text je silným svědectvím o osobním i historickém zápase člověka uprostřed evropských dějin.)