Toulky českou minulostí - 484. schůzka: Legenda a pravda o procesu Jana Sladkého, řečeného Kozina

Díl „Legenda a pravda o procesu Jana Sladkého, řečeného Kozina“ seriálu Toulky českou minulostí popisuje dramatické historické události spojené s odporem Chodů proti vrchnosti na konci 17. století, především s postavou Jana Sladkého Koziny, vůdce tohoto odporu. Historické pozadí V centru děje stojí spor mezi chodskými sedláky a šlechticem Lammingerem z Albenreuthu (přezdívaným Lomikar). Chodové byli tradičně svobodní strážci hranic s výsadami potvrzenými královskými listinami, ale nová vrchnost jim chtěla tato privilegia odebrat a přinutit je k robotám jako běžné poddané. Roku 1693 došlo k vyvrcholení napětí, kdy Kozina vystoupil proti nařízení a veřejně prohlásil, že císař jim ve Vídni potvrdil svobody. Proces a zrada Následuje líčení postupného zostření postupu vrchnosti: Lamminger podává stížnost císaři a žádá vojenský zásah. Dochází k výslechu svědků, například zahradníka Jansy nebo dalších rychtářů. Císař Leopold I. nejprve váhá, ale nakonec přikazuje zlikvidovat chodský odpor lstí – včetně pokynu k rozstříhání starých listin a majestátů před očima vyslanců jako symbolického aktu definitivního potlačení odporu. Tato zrada se odehrála 18. června 1693 v Praze, kdy byla pergamenová privilegia fyzicky zničena nůžkami. Vojenská represe a zatýkání Po odmítnutí poslušnosti následuje: Vojenský zásah proti chodským vesnicím – přepad Újezda, Draženova, Postřekova, Chodova a dalších. Zatčeno bylo 72 poddaných, někteří uprchli do lesů. Vrchnost hrozí vypálením vesnic a zničením úrody. Lidé se pod nátlakem vzdávají a přichází série procesů a trestů. Odsouzení Jana Sladkého Koziny Text směřuje k tragickému závěru: Kozina je zatčen a odsouzen. Symbolicky se připomíná jeho osud jako mučedníka chodského odporu, spolu s dalšími oběťmi – Kryštofem Hrubým a dalšími sedláky, kteří buď zemřeli ve vězení, nebo byli popraveni.)