Toulky českou minulostí - 484. schůzka: Legenda a pravda o procesu Jana Sladkého, řečeného Kozina

484. schůzka pořadu Toulky českou minulostí se soustředí na rozhodující fázi chodského povstání roku 1693 a na události, které vedly k zatčení Jana Sladkého Koziny a dalších představitelů Chodů. Hlavním tématem je spor Chodů s vrchností o jejich historická privilegia a robotní povinnosti a jeho přerod z právního sporu v otevřený konflikt s habsburskou státní mocí. Výrazně se zabývá postavením Jana Sladkého Koziny jako jednoho z vůdců chodského odporu, ale současně ukazuje, že konflikt nebyl pouze osobním střetem „Koziny a Lomikara“, jak jej později zpopularizovala literatura. Dokument konkrétně rozebírá chodské povstání roku 1693, odmítnutí roboty, jednání Chodů ve Vídni a Praze, postup Maxmiliána Lammingera, císaře Leopolda I. a českých místodržících, zatýkání chodských představitelů a následnou vojenskou intervenci na Chodsku. Významným motivem je také rozdíl mezi legendou a historickou skutečností – zejména prostřednictvím konfrontace dochovaných výslechů, úředních písemností a pozdějšího literárního obrazu v Jiráskových Psohlavcích. Hlavní historické události - chodský spor o privilegia a robotu - chodské povstání / chodská rebelie roku 1693 - shromáždění Chodů na trhanovském zámku 23. února 1693 - Kozinovo veřejné odmítnutí stanoviska vrchnosti - Lammingerova žádost o vojenský zásah a zatčení vůdců - vyšetřování chodských vyslanců a jejich pomocníků - rozhodnutí Leopolda I. definitivně ukončit spor - zničení chodských privilegijních listin 18. června 1693 v Praze - zatčení Koziny a dalších chodských delegátů - vojenská trestná expedice na Chodsko v červenci 1693 - obsazení Újezda, Draženova, Postřekova, Chodova, Klenčí a dalších obcí - zatčení desítek Chodů a útěk části obyvatelstva do lesů - postupné potlačení chodského odporu a události vedoucí k pozdějšímu procesu a popravě Jana Sladkého Koziny.