Rekatolizační proces ve Valašském Meziříčí v druhé polovině 17. století

Tato bakalářská práce se zabývá náboženskými změnami a procesem rekatolizace v konkrétním regionálním kontextu města Valašské Meziříčí a jeho okolí během období po bitvě na Bílé hoře (1620), zejména mezi lety 1628–1692. O čem text je Téma práce: Rekatolizace po porážce stavovského povstání, tedy snaha habsburské monarchie a katolické církve navrátit obyvatelstvo od protestantismu ke katolicismu — konkrétně v regionu Valašského Meziříčí. Hlavní cíl práce: Ukázat, jak proces rekatolizace probíhal ve městě a okolí — jakými prostředky, kdo jej prosazoval, jak reagovalo místní obyvatelstvo a jak úspěšný tento proces byl. Metodika: Kombinace studia dobových pramenů (matriky, korespondence, paměti měšťanů) a historické literatury. Jaké historické události popisuje Třicetiletá válka a její důsledky (1618–1648): Valašské Meziříčí a okolí bylo těžce postiženo válečnými událostmi, povstáními valašských obyvatel (tzv. valašská povstání), opakovanými vpády švédských a císařských vojsk, požáry a poklesem počtu obyvatel. Politika pánů ze Žerotína: Významný šlechtický rod, který ovládal Meziříčí; nejprve nekatolíci, po bitvě na Bílé hoře někteří členové rodu konvertovali ke katolicismu a aktivně podporovali rekatolizaci (zejména Baltazar ze Žerotína a jeho syn Bernard Ferdinand). Rekatolizace: Právní rámec: nařízení panovníka (Ferdinand II.) a Obnovené zřízení zemské (1628), které nutilo nekatolíky ke konverzi nebo k emigraci Prostředky rekatolizace: - nasazování katolických kněží a kontrola far, - působení jezuitů, misionářů a dalších řádů, - pořádání poutí a náboženských slavností, - budování a opravy kostelů (např. kostel Nanebevzetí Panny Marie), - využití škol a vzdělávání k prosazování katolické víry Metody: kombinace nátlaku (věznění, hrozby, ubytování vojsk), ekonomických nástrojů i propagandy prostřednictvím barokní zbožnosti Odezva obyvatelstva: Někteří místní měšťané i vesničané emigrovali nebo tajně udržovali evangelickou víru. V samotném městě byla rekatolizace relativně úspěšná, na venkově (zejména ve Vsetínsku) se udržela silná nekatolická tradice až do vydání tolerančního patentu (1781) Závěr Text popisuje rekatolizaci jako proces dlouhodobý, postupný a komplexní, který kombinoval mocenský tlak a náboženskou propagandu. V Meziříčí byla v 80. letech 17. století většina obyvatel již formálně katolická, ale okolní venkov si uchoval silnější evangelickou identitu. Důležitou roli hrála i změna generací a kulturní prvky barokního katolicismu.)