Toulky českou minulostí - 488. schůzka: Čechořečnost

488. díl Toulek s názvem „Čechořečnost“ se zaměřuje na osobnost Václava Jana Rosy, právníka a jazykového badatele ze 17. století, rodáka ze Zdic u Berouna. Text popisuje, jak Rosa — kromě právnické kariéry — vytvořil českou mluvnici psanou latinsky, s výjimkou názvu „Čechořečnost“, který sám vymyslel. Ukázky z jeho spisu odhalují jeho pohled na výslovnost, délku samohlásek (kterým říká „zvučky“), konsonanty („spolozvučky“), a pravidla básnického jazyka. Rosa rovněž přináší novotvary jako „položenka“ (pozice), „ozdobilka“ (básnická figura) a „jednoslovka“ (jednoslabičné slovo). Historicky text ilustruje nejen jazykovou kulturu barokní doby, ale i to, jak se tehdejší učenci snažili kodifikovat a zušlechťovat češtinu. Zmiňuje i Rosovo působení v soudní službě a jeho vyšetřování francouzských žhářů na našem území. Stručně: jde o historickou glosu věnovanou jazykovědné a kulturní činnosti Václava Jana Rosy v barokních Čechách.)