Toulky českou minulostí - 489. schůzka: Malleus maleficarum

Cílem tohoto dílu je přiblížit dějiny honu na čarodějnice v Evropě a v českých zemích, především v souvislosti s knihou Malleus maleficarum, která ve středověku a raném novověku hrála zásadní roli v rozšíření procesů s čarodějnicemi. Hlavní body: Papežská bula Inocence VIII. (1484) – text začíná citací této buly, která posílila pravomoci inkvizitorů a zahájila oficiální církevní hon na čarodějnictví. Vznik a obsah Malleus maleficarum (1487) – autoři Jindřich Institoris a Jakub Sprenger sepsali Kladivo na čarodějnice, které shrnovalo oficiální pohled na čarodějnictví, způsoby jeho rozpoznání a potírání. Kniha se stala bestsellerem a praktickým manuálem pro inkvizitory. Obsah knihy: 1. a 2. díl popisují podstatu čarodějnictví, spojení s ďáblem, kouzla, očarování lidí a přírody. 3. díl slouží jako právní manuál pro inkviziční procesy (včetně použití mučení). Předsudky vůči ženám – kniha opakovaně zdůrazňuje, že čarodějnictví je především ženskou záležitostí, s množstvím misogynních výroků. Historické události a příklady popsané v textu: Rozšíření procesů s čarodějnicemi po Evropě, hlavně v Německu, Skotsku a Francii; méně ve Španělsku, Itálii a severských zemích. V českých zemích byly v rané fázi čarodějnické procesy spíše výjimečné a umírněné. Příklady: Brno kolem r. 1350 – případ obvinění dvou žen, které byly osvobozeny. Náchod 1540 – první známý případ trestu smrti za čarodějnictví (biřička Markyta). Náchod 1541 – vdova Šmidrgalová. Jesenicko od r. 1622 – velký čarodějnický proces s řadou obětí. 1651 v Jeseníku – během jednoho měsíce upáleno 20 čarodějnic, později i další popravy. Autor tak přehledně líčí vznik, rozmach a tragické důsledky honu na čarodějnice v Evropě a konkrétní případy v českých zemích, přičemž se opírá o historické prameny i o známou knihu Malleus maleficarum)