Dějiny Polska: Potopa III 1660-1667

Tento videodokument je třetí část minisérie o dějinách Polsko-litevské unie během tzv. Potopy (v originále „The Deluge“), tedy období rozsáhlých válek a invazí v 17. století. Tato část se zaměřuje na roky 1660–1667 a popisuje vojenskou, politickou a společenskou situaci po vyhnání Švédů z území unie. Autor se věnuje obnově a neúspěšným reformám Polsko-litevské unie po velkých katastrofách způsobených válkami s Ruskem, Švédskem, kozáky a Tatary. Klade důraz na snahy krále Jana Kazimíra: - znovudobytí ztracených východních území, - politické reformy, které měly omezit moc šlechty a posílit autoritu monarchie. Hlavní historické události: - vojenská ofenziva proti Rusku: Unie zaznamenala vojenské úspěchy a porazila ruské armády na několika frontách. - dohoda s kozáky: Část kozáckých sil se připojila zpět k unii, protože byly nespokojeny s ruskou nadvládou. - snaha o reformu volebního systému: Jan Kazimír navrhl, aby byl budoucí král volen za života současného, čímž by mohl ovlivnit výsledek – návrh byl šlechtou odmítnut. - neúspěšná snaha o další válku s Ruskem: Přes silnou armádu se nepodařilo zasadit rozhodující úder. - občanská válka a nová kozácko-tatarská invaze vedly ke konečnému opuštění reforem i vojenských ambicí. - abdikace Jana Kazimíra: Král opustil trůn a zemi. Dlouhodobé důsledky: - neúspěšné reformy zanechaly stát slabý a politicky nestabilní. - v dalších stoletích byla unie ovládnuta cizími mocnostmi, které určovaly výběr krále. - nakonec došlo k rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko, protože stát nebyl schopen se vojensky bránit a provést nezbytné reformy. Závěr: Přestože období Potopy představovalo dramatický dějinný oblouk s vojenskými vítězstvími i velkou nadějí na obnovu, nakonec nevedlo k zásadní změně. Unie promarnila příležitost k reformám a vývoj směřoval k jejímu zániku. Dokument to uzavírá slovy, že „Potopa se stala poznámkou pod čarou v poznámce pod čarou dějin“.)