Toulky českou minulostí - 357. schůzka: O té turecké vojně

Dlouhá habsbursko-turecká válka, její první část - díl končí znovudobytím pevnosti Rábu v roce 1596. Příčiny, vvypuknutí, průběh první části války. Role Rudolfa II. a dalších Habsburků. Dopad na České království. Hlavní témata a události: Mír 1568–1592 – Císař Maxmilián II. uzavřel v Adrianopoli mír s Turky, platby tributu (45 000 tolarů ročně), dary, úplatky a výdaje na posily a pevnosti na hranicích od Dalmácie po Sedmihradsko. Narušení klidu a vypuknutí války (1592) – V létě 1592 pasha Hasan oblehne a dobyje klášter u Bihaće; padne pevnost Bihać a válka propuká naplno. První fáze války a slabé velení Habsburků – Rudolf II. nechce válčit, jeho bratři arcivévodové Matyáš a Maxmilián dostávají velení, ale postrádají vojenské schopnosti a jejich nerozhodnost vede k sérii neúspěchů. Bitva u Siska – Díky záludné lestí Habsburkové v Sisaku Turky zcela zaskočili a způsobili jim těžké ztráty (stručně popsáno v textu), což zahájilo řetězec dílčích střetnutí. Obléhání a pád Rábu (1594) – Turci s tatarskou pomocí vtrhli do Uher a oblehli pevnost Ráb; špatné velení Matyše vedlo k rozprášení císařského vojska (9. 9. 1594) a kapitulaci Rábu, po níž byli formálně „vinní“ velitelé Hardegg a Perlin veřejně popraveni. Nástup profesionálních vojevůdců – Rudolf přizval k Matyášovi Karla z Mansfeldu a J. Tillyho. Mansfeld oblehl Ostřihom (léto 1595), dosáhl řady úspěchů, ale nákaza a nedostatek peněz brzy zhatily další tažení. Dobytí Rábu nočním útokem s „petardou“ – Na jaře (29. 3.) překvapivý ranní výpad generála Schwarzenberka a plukovníka Pálffyho (~5 000 žoldnéřů) přinesl znovuzískání pevnosti Ráb díky novince – ruční petardě, a stal se velkou senzací v křesťanské Evropě. Další vývoj – Válka pokračovala pozičními boji o pevnosti a vítězem nakonec mohla být ta strana, která vydrží nejdéle. Text tak sleduje přechod od diplomatického udržování křehkého míru, přes první neúspěchy habsburského velení, až po příchod profesionálních vojevůdců a technologické novinky v podobě petardy. Viz.: Mír, který uzavřel s Turky císař Maxmilián roku 1568, zůstal v platnosti téměř čtvrt století. Nebyl sice zachováván z obou stran stejně a jednotliví turečtí pašové si často dovolovali v pohraničních oblastech loupeživé výpady do zemí monarchie, na něž dopláceli habsburští poddaní životy i majetkem, ale až do roku 1592 nepředstavovaly tyto drobné nájezdy ani pro habsburskou vládu, ani pro Turecko dostatečnou záminku k přerušení míru a k zahájení nové války. (Toulky českou minulostí))