Toulky českou minulostí - 490. schůzka: Hon na čarodějnice

490. schůzka pořadu Toulky českou minulostí se zabývá čarodějnickými procesy na severní Moravě ve druhé polovině 17. století, zejména v oblasti Velkých Losin a Šumperka. O čem text je? Jde o historický popis honu na čarodějnice, který byl zčásti nábožensky a zčásti politicky motivovaný, ale především poháněný mocenskými ambicemi a touhou po majetku. Nejvýznamnější postavou v tomto příběhu je inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který vedl inkviziční tribunál ve Velkých Losinách a později v Šumperku. Jaké události text popisuje? Vzpoura poddaných v roce 1659–1662 proti násilné rekatolizaci a zvýšeným robotním povinnostem na žerotínských panstvích (Velké Losiny, Loučná). Ta byla krvavě potlačena a vůdci byli popraveni. Počátek čarodějnických procesů v roce 1678 – první obětí se stala žebračka Marie Schuhová, obviněná z neuctivého zacházení s hostií. Jmenování Jindřicha Bobliga do čela tribunálu – jeho činnost byla vedena nejen náboženským fanatismem, ale i vychytralým kalkulem: procesy byly záminkou k obohacení. Používání mučení a manipulace výslechů, které vedly k absurdním doznáním a označování dalších obětí. Procesy se tak samovolně rozšiřovaly. Přesun tribunálu do Šumperka, kde žilo bohatší měšťanstvo – cíl: zlikvidovat majetné rodiny jako např. Sattlerovi. Odpor některých duchovních, zejména faráře Tomáše Františka Königa, který Bobliga obvinil z bezpráví – za to byl pronásledován a jeho schovanka obviněna. Dlouhodobé ničení lidských životů – čarodějnické procesy trvaly až do roku 1696, provázely je popravy, kruté výslechy a konfiskace majetku. Shrnutí: Autor zachycuje temnou kapitolu českých dějin, kdy náboženské předsudky, osobní msta a chamtivost vedly k systematickému pronásledování nevinných lidí pod záminkou čarodějnictví. Připomíná, jak se inkviziční mechanismus může zvrhnout ve státem a církví tolerovaný teror, a jak těžké bylo se mu postavit. Důraz je kladen na roli jednotlivců – jak obětí, tak pachatelů.)