Toulky českou minulostí - 491. schůzka: Osud statečného muže, čestného člověka a neobyčejného smolaře, děkana Kryštofa Aloise Lautnera ze Šumperka

Tento díl Toulek navazuje na předchozí a je historicko-publicistickým vyprávěním o tragickém příběhu římskokatolického duchovního Kryštofa Aloise Lautnera, který se stal obětí čarodějnických procesů na konci 17. století na severní Moravě. O čem text je Příběh sleduje Lautnerův život od jeho vzdělání a působení v různých farnostech až po jeho návrat do rodného Šumperka, kde se stal děkanem. Byl znám svou vzdělaností, tolerantním přístupem k nekatolíkům a přívětivou povahou. Právě jeho přátelské vztahy a otevřenost však vzbudily podezření u inkvizitora Františka Bobliga z Edelstadtu, který stál v čele vlny čarodějnických procesů v oblasti Velkých Losin a Šumperka. Jaké historické události text popisuje Čarodějnické procesy na losinském panství (koncem 17. století): V rámci těchto procesů byly desítky lidí mučeny a popravovány na základě obvinění z čarodějnictví. Text podrobně popisuje mechanismus těchto procesů: falešná obvinění, mučení, vynucená přiznání, konfiskace majetku a korupci úředníků. Zatčení a mučení děkana Lautnera: I přes svou nevinu byl zatčen lstí, převezen na hrad Mírov a dlouhé roky vězněn. Boblig a jeho lidé používali různé formy psychického i fyzického mučení, aby ho donutili k doznání. Přesto Lautner dlouho odolával. Rozsudek a poprava: Nakonec pod tlakem mučení Lautner podepsal doznání k nepravdivým obviněním. Byl degradován z duchovenské hodnosti, odsouzen a 18. září 1685 veřejně upálen v Mohelnici. Byl jedním z posledních kněží v českých zemích, který zemřel za čarodějnictví. Reakce veřejnosti a pozdní důsledky: Poprava vyvolala šok a mnozí přítomní Lautnera považovali spíše za mučedníka než čaroděje. Procesy skončily poté, co se olomoučtí měšťané obrátili přímo na císaře Leopolda I., který Bobligovo působení ukončil. Význam příběhu Dokument není jen životopis Lautnera – je to svědectví o zneužití moci, fanatismu a justiční zvůli, která vedla k tragickým následkům. V širším smyslu jde o reflexi temného období evropských dějin, kdy iracionalita a strach vítězily nad spravedlností. Lautnerův příběh je zároveň připomínkou lidské statečnosti a morální integrity tváří v tvář brutalitě.)