Navazování míru ve věku válek: Císař Ferdinand III. (1608–1657). 2.5. Zlomový bod, 1644–1645

Kapitola „The Turning Point, 1644–1645“ z knihy Making Peace in an Age of War: Emperor Ferdinand III (1608–1657) od Marka Hengerera popisuje klíčový okamžik závěrečné fáze třicetileté války z pohledu habsburského císaře Ferdinanda III. Níže je shrnutí obsahu: Text analyzuje dramatický zlom v letech 1644–1645, kdy se válečná situace císaře Ferdinanda III. prudce zhoršila – vojensky, diplomaticky i vnitropoliticky. Kapitola zkoumá, jak se pod tlakem porážek a mezinárodní izolace měnilo myšlení císaře a jeho rady ohledně možností míru. Jaké historické události popisuje? Ztráta iniciativy (1644): Francouzi a Švédové postupují na všech frontách. Spojenec Sedmihradsko (Rákóczi) ohrožuje Moravu. V říši se hroutí loajalita některých kurfiřtů a spojenců. Bitva u Jankova (6. března 1645): Švédové pod velením Torstenssona zcela rozdrtili císařskou armádu. Praha je otevřená k obsazení, císař uprchl do Plzně a poté do Vídně. Obléhání Brna (květen–srpen 1645): Město se ubránilo přesile Švédů a Sedmihradska díky obránci de Souchesovi. Rozhodující roli sehrál zásah Osmanské říše, která zakázala Rákóczimu pokračovat ve válce. Tajné instrukce z října 1645: Ferdinand III. připravuje soupis maximálních ústupků pro mír – včetně možnosti rozchodu se Španělskem, odstoupení Alsaska Francii a Pomořanska Švédsku. Začátek reálných mírových jednání (1645–1647): Císař souhlasí s účastí říšských stavů na kongresu v Münsteru a Osnabrücku. Vyjednávání vede Trauttmansdorff. Císař akceptuje církevní ústupky ve prospěch protestantů a zahajuje kompromisy ohledně Palatinátu, Hesenska, Alsaska a další. Hlavní témata a závěry: Rozchod s dřívější neústupnou katolickou politikou (vzdání se rekatolizace říše). Uvědomění si nutnosti oddělit osud habsburských dědičných zemí od osudu celé říše. Vývoj mírové diplomacie, která nakonec vyústí ve Vestfálský mír (1648). Vznik nové politické reality: habsburská monarchie jako říše podél Dunaje místo univerzální říše.)