Toulky českou minulostí - 464. schůzka: Obránci Prahy L. P. 1648: zrádci nebo hrdinové?

Epizoda názvem „Obránci Prahy L. P. 1648: zrádci nebo hrdinové?“ z pořadu Toulky českou minulostí popisuje dramatické události v Praze na konci třicetileté války, konkrétně švédské obléhání města v létě a na podzim roku 1648, přestože už byl v Münsteru podepsán vestfálský mír. Shrnutí obsahu a historického kontextu: Červenec 1648: Švédské jednotky pod velením generála Königsmarka tajně pronikají k Praze a díky zradě Arnošta z Ottowaldu v noci obsazují Malou Stranu a Pražský hrad, které následně drancují. Získávají obrovskou kořist – umělecká díla z rudolfínských sbírek, peníze i rukojmí. Pravobřežní část Prahy (Staré a Nové Město) zůstává nedobytá. Obyvatelé a zbytky posádky pod vedením hraběte Colloreda organizují odpor, do kterého se zapojují studenti, měšťané, řemeslníci i židé. Mimořádně aktivní je studentská legie a jezuita Jiří Plachý. Na konci července dorazí druhá švédská armáda pod velením generála Wittenberga. Následují kanonády, obléhání a několik útoků, které však díky houževnaté obraně selhávají. Švédové mezitím drancují okolí, mj. Tábor a Český Krumlov. Říjen 1648: Do Prahy přichází další posily pod vedením Karla Gustava, budoucího švédského krále. Útoky na město kulminují, ale 1. listopadu se švédské velení dozvídá o uzavření vestfálského míru (24. října 1648) a stahuje se. Závěr: Text reflektuje rozdílné pohledy na obránce Prahy. Protestanti je obviňovali ze zrady víry a „české věci“, zatímco katolická strana z nich udělala hrdiny nově „věrné Čechie“. Autor však zdůrazňuje, že šlo především o přirozenou obranu vlastního města a majetku, nikoli o ideologický čin. Zajímavosti: Díky obraně nebyla celá Praha vydrancována. Švédové si z Hradu odnesli stovky děl a tisíce předmětů, které dnes tvoří část sbírek stockholmských muzeí. Události se staly součástí národní paměti a pozdějšího ideologického výkladu historie.)