Toulky českou minulostí - 503. schůzka: Zasloužilý lovec duší

Epizoda č. 503 pořadu Toulky českou minulostí pojednává o jezuitském misionáři páteru Antonínu Koniášovi (1691–1760), známém svou horlivou činností při rekatolizaci českých zemí a likvidaci protestantské literatury. Jde o portrét výjimečné, avšak kontroverzní postavy barokní doby. Hlavní obsah a historické události: 1. Misionářská činnost Antonína Koniáše Podcast popisuje detailní statistiky jeho pastorační práce (kázání, svátosti, duchovní útěchy, exorcismy, pohřby, návštěvy domácností, výuka katechismu), které si vedl s pedantskou pečlivostí. Koniáš působil nejen v kostelech, ale i na hřbitovech, v hostincích a domech prostých lidí. 2. Konflikt s hrabětem Františkem Antonínem Šporkem Koniáš obvinil Šporka, majitele panství Kuks, z šíření kacířských názorů a zakázaných knih. V roce 1729 došlo k zásahu – císařští kyrysníci prohledali Kuks a zabavili tisíce knih. Špork byl následně obviněn a pokutován, ale nakonec došlo k usmíření mezi ním a jezuity. 3. Kniholikvidace a slavné „autodafé“ Podrobně se popisuje rituální pálení knih, včetně dramatických scén s modlitbami, hudbou a zpěvem dětí. Hořely Bible, postily, spisy Komenského, Husovy i další reformační literatury. Koniáš veřejně vystupoval proti „bludům“ a knihy ničil jako „díla ďáblova“. 4. „Klíč“ – jeho hlavní dílo Koniáš sepsal rejstřík zakázané literatury pod názvem Klíč. Tento seznam vycházel z vatikánských indexů a byl rozšířen o české knihy. V praxi sloužil jako návod k cenzuře: některé knihy se měly pálit, jiné opravovat nebo označovat pro duchovní soud. 5. Osobnost a askeze Autor líčí Koniáše jako asketického, vášnivého, těžce nemocného a přesto neúnavného kazatele. Byl přesvědčen, že koná dobro – „loví duše“ pro spásu. Svým způsobem byl fanatik, ale ne z nenávisti – jeho jednání vycházelo z hlubokého náboženského přesvědčení. Shrnutí: Pořad je historicko-literární rekonstrukcí života a činnosti Antonína Koniáše, zasazenou do kontextu poválečné rekatolizace českých zemí v první polovině 18. století. Popisuje především náboženské konflikty doby baroka, boj katolické církve proti protestantskému dědictví a úsilí o sjednocení víry pod dohledem jezuitských misí. Vyprávění se soustředí na osobní motivaci, kontroverzní praktiky a pozdější hodnocení jedné z nejzápornějších, ale také nejvýznamnějších postav českého duchovního prostoru.)