Toulky českou minulostí - 508. schůzka: Generalissimus ptáčníků

Epizoda „508. schůzka: Generalissimus ptáčníků“ z pořadu Toulky českou minulostí pojednává o dramatickém životním příběhu hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738), jeho kulturní činnosti, střetech s církevními autoritami (zejména jezuity) a opakovaných konfliktech se soudní a mocenskou autoritou Habsburské monarchie. Jde o barvitě podaný příběh vzdělaného šlechtice, mecenáše umění a bojovného polemika, který se dostal do dlouholetého sporu s jezuitami ze Žirče, ale i s císařskými úředníky a právníky. Obsah ukazuje: - střet svobodného ducha s rigidní náboženskou a soudní autoritou, - využití umění (soch, alegorií, tiskovin) jako prostředku odporu a satiry, - osobní i právní konflikty, které paralyzovaly jeho život, - Šporkův duchovní obrat na sklonku života. Jaké historické události a děje text popisuje? Stavba kukského Betléma (poč. 18. stol.) Špork zadal Matyáši B. Braunovi výstavbu pískovcového sousoší – výjevů z Kristova narození. Projekt se stal předmětem sporu s jezuity, kteří proti stavbě iniciovali církevní řízení. Soudní konflikty a exekuce majetku Popisuje opakované procesy, žaloby a exekuce vůči Šporkovi (např. zámek v Lysé byl obsazen husary a později kyrysníky). Osobní konflikt s kancléřem Františkem Ferdinandem Kinským a právníkem Václavem Neumannem. Protiklerikální umělecký protest Špork nechal vytvořit alegorické sochy jako satiru na korupci a pokrytectví justice (např. Herkomannus). Jezuité reagovali cenzurními zásahy, konfiskací knih a vojenskými prohlídkami v Kuksu. Náboženská provokace na Sněžce (1729) Hrabě vztyčil kříž na vrcholu hory Sněžky jako výzvu jezuitům, aby dodrželi své sliby. Tento čin byl použit proti němu při další žalobě. Obvinění z kacířství a závěrečná konverze Špork byl formálně obviněn z rozšiřování zakázané literatury a urážky katolického ritu. Ke konci života se však s jezuity smířil pod vlivem pátera Antonína Koniáše. Závěr Podcast je osobitou historickou rekonstrukcí konfliktu mezi výstředním osvícenským šlechticem a nábožensko-justičním aparátem. Ukazuje, jak kulturní a duchovní iniciativy mohou být zneužity nebo potlačeny v prostředí náboženské a mocenské netolerance. Zároveň však vypráví o cestě k pokání a smíření na konci života.)