Karel VI. - císař Svaté říše římské

Videodokument je podrobným historickým portrétem římskoněmeckého císaře Karla VI. Habsburského (1685–1740), jehož vláda byla zásadní pro konec mužské linie Habsburků a přechod moci na habsbursko-lotrinskou dynastii. Hlavní téma Autoři se věnují politickému a kulturnímu odkazu Karla VI., jeho snaze obnovit habsburskou vládu ve Španělsku, vojenským a diplomatickým neúspěchům, a zejména jeho úsilí zajistit nástupnictví své dcery Marie Terezie prostřednictvím Pragmatické sankce. Historické události a souvislosti 1. Válka o španělské dědictví (1701–1714) Po smrti španělského krále Karla II. se Karel VI. (tehdy arcivévoda Karel) ucházel o španělskou korunu. Bojoval s podporou Británie, která ho však po roce 1711 opustila ve prospěch míru s Francií. Karel Španělsko získat nedokázal, což bylo hlubokým traumatem pro Habsburky. 2. Ztráta španělských a italských území Místo Španělska se Habsburkové soustředili na Itálii, kde dosáhli jen dočasných úspěchů. Ve válce o polské dědictví (1733–1735) Habsburkové ztratili Neapol a Sicílii ve prospěch Bourbonů. 3. Balkánské tažení a konfrontace s Osmany Díky vojevůdci Evženu Savojskému dosáhli Rakušané úspěchů proti Osmanům (dobytí Bělehradu 1718), ale po jeho odchodu došlo k úpadku a územním ztrátám. 4. Založení Ostendské společnosti (1722) Pokus o vytvoření rakouského koloniálního impéria. Projekt byl zlikvidován kvůli britskému tlaku a jako podmínka spojenectví. 5. Pragmatická sankce (1713) Zajištění nástupnictví pro dceru Marii Terezii kvůli absenci mužského dědice. Většina evropských mocností ji uznala, ale po Karlově smrti (1740) ji porušila. 6. Válka o rakouské dědictví (1740–1748) Vyvolaná smrtí Karla VI. a nástupem Marie Terezie. Prusko obsadilo Slezsko; Bavorsko a Francie zpochybnily její nárok. Kulturní a dvorský odkaz Karel VI. prosazoval španělský dvorský styl, rigidní etiketu a náboženský obřadní život. Budoval kláštery a paláce (např. Klosterneuburg) jako symbol dynastické posvátnosti. Jeho panování je vnímáno jako období velkolepé kultury, ale zároveň vojenského a politického úpadku. Závěr Dokument ukazuje Karla VI. jako neúspěšného politika a vojevůdce, jehož snaha obnovit habsburskou slávu ztroskotala. Přesto vytvořil kulturní a institucionální rámec, který umožnil jeho dceři Marii Terezii zachovat habsburské dědictví. Jeho smrt v roce 1740 znamenala konec mužské linie Habsburků a začátek nové dynastie Habsbursko-Lotrinské.)